Rozhodl-li krajský soud usnesením podle soudního řádu správního o výzvě k vy- a značení doložky právní moci na nálezu bývalého Nejvyššího správního soudu, je třeba jeho rozhodnutí považovat za zmatečné, neboť vůbec nemělo být vydáno. V ta- kovém případě Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zruší, aniž by věc vracel k dalšímu řízení.
Rozhodl-li krajský soud usnesením podle soudního řádu správního o výzvě k vy- a značení doložky právní moci na nálezu bývalého Nejvyššího správního soudu, je třeba jeho rozhodnutí považovat za zmatečné, neboť vůbec nemělo být vydáno. V ta- kovém případě Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zruší, aniž by věc vracel k dalšímu řízení.
Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud zjis- til, ze stěžovatel zaslal krajskému soudu výzvu k vyznačení doložky nabytí právní moci nále- zu nejvyššího správního soudu čj. 690/46 ze dne 2. února 1948 a nálezu čj. 690/46 ze dne 17. 12. 1948. O této výzvě pak krajský soud rozhodl usnesením o odmítnutí návrhu po- dle $ 46 odst.1 písm. a) s. ř. s. Jde tedy o podání odlišné, než jaké bylo posuzováno v kasačním řízení vedeném pod sp. zn. 5 As 43/2006%, neboť tam šlo o návrh na doručení nálezů bývalého nejvyššího správního soudu, tedy návrhem se tam stěžo- vatel v jistém slova smyslu domáhal pokračo- Text rozhodnutí uveřejněn na www.nssoud.cz. *9 Nález publikován pod č. 43/1998 Sb. ÚS. vání v původním soudním řízení. V dané věci jde však o situaci zcela odlišnou, neboť stěžo- vatel krajský soud vyzval k vyznačení doložky právní moci na nálezech bývalého nejvyššího správního soudu, přičemž vycházel z toho, že k doručení došlo převzetím nálezů z archivu a předáním stěžovateli jeho právním zástupcem. Krajskému soudu by bylo možno přisvěd- čit v tom, že důvodem odmítnutí návrhu po- dle tohoto ustanovení je nedostatek podmí- nek řízení a že zde takové podmínky řízení skutečně naplněny nebyly. K odmítnutí návr- hu však může dojít jen tam, kde byl podán ně- jaký návrh na zahájení soudního řízení, na je- hož základě lze vůbec existenci podmínek řízení zkoumat. Takový návrh tu v daném případě ovšem vůbec není. Stěžovatel zaslal výzvu krajskému soudu, nikoliv návrh na vydání rozhodnutí ve správním či v jakémkoli jiném soudním říze- ní. Podstatné jistě není pouze označení podá- ní jako výzvy, ale současně i to, že jejím obsa- hem také skutečně byl pouze požadavek na vyznačení doložky právní moci. Doložka právní moci je úředním postupem soudu, jímž osvědčuje, že rozhodnutí jím vydané na- bylo právní moci a kdy k tomu došlo. Úprava postupu při vyznačení doložky právní moci také není obsažena v procesních předpisech platných pro to které soudní řízení, ale pouze v ministerských instrukcích upravujících ji- nou než rozhodovací činnost soudu (v sou- časné době např. Instrukce Ministerstva spra- vedlnosti čj. 505/2001-Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy - $ 18). K charakteru vyznače- ní doložky právní moci jako „úředního postu- pu“ lze poukázat i na judikaturu (srovnej Rc 42/98). Ostatně i Ústavní soud ČR rozhodl dne 2.4. 1998 pod sp. zn. III. ÚS 456/97**, že „doložka právní moci sice není právní sku- tečností, která by zakládala, měnila nebo ru- šila právní vztahy, avšak je úředním osvěďd- čením o právní skutečnosti - nabytí právní moci“. Rozdílný náhled na charakter doložky právní moci v rozhodovací činnosti Ústavní- 669 1258 ho soudu pak byl shodně, jak citováno, vyře- šen stanoviskem pléna ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. PL-ÚS-st.-8/98. K tomu lze jen podo- tknout, že doložka právní moci, ač osvědčuje, že rozhodnutí je pravomocné, není nevyvra- titelná za situace, kdy je vyznačena nespráv- ně. Stejně tak není vyloučeno z prokázaného nabytí právní moci toho kterého rozhodnutí vycházet, aniž je formálně vyznačena doložka. Stěžovatel se v daném případě domáhal vy- značení doložky jako osvědčení, že nálezy bý- valého nejvyššího správního soudu nabyly právní moci, nikoliv rozhodnutí v soudním ří- zení správním. Doložku právní moci soud vy- značí za předpokladu, že je k tomu oprávněn, a za předpokladu, že rozhodnutí skutečně právní moci nabylo. Pokud tomu tak není, vy- značení provést odmítne, aniž k tomu musí vy- dávat jakýkoliv procesní akt. Proti tomu by pak bylo jedině možno per analogiam využít mož- ností vyplývajících ze zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích ($ 164 a násl., $ 174a odst. 1 a násl.). Úvaha o tom, zda v daném případě Kraj- ský soud v Ostravě byl povinen doložku vy- značit, zda označené nálezy bývalého nejvyš- šího správního soudu lze vůbec považovat za vydané a následně za doručené všem účastní- kům řízení, jsou tedy v daném případě nad- bytečné a kasačními námitkami tohoto cha- rakteru se v tomto řízení není možno zabývat. Lze jen podotknout, že to je obsáhle zhodno- ceno v již zmíněném rozsudku tohoto soudu sp. zn. 5 As 43/2006. Z hlediska posouzení zá- konnosti napadeného usnesení krajského soudu je rozhodné jen to, že zde nebyl dán ná- vrh na zahájení soudního řízení, který bylo na- místě procesním rozhodnutím odmítnout. Rozhodl-li krajský soud usnesením podle soudního řádu správního o výzvě k vyznače- ní doložky právní moci, je třeba jeho rozhod- nutí považovat za zmatečné, neboť vůbec ne- mělo být vydáno. Zmatečnost pak vylučuje zkoumání konkrétních kasačních námitek. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud napadené usnesení podle $ 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil V daném případě však nepřichází v úvahu vrácení věci krajskému soudu k dal- šímu řízení, neboť žádné formalizované soud- ní řízení zde nepřichází v úvahu. 1258 Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí finančního arbitra Správní trestání: pravomoc finančního arbitra uložit pokutu; zákon o platebním styku k $ 1 odst. 1, $ 17 a $ 23 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb.? I. Soudní kontrola rozhodovací činnosti finančního arbitra ve věcech spadají- cích do jeho působnosti vymezené $ 1 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním ar- bitrovi, spadá do režimu části páté občanského soudního řádu. II. Rozhodnutí o sankci podle $ 17a zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 57/2006 Sb., je podrobeno soudní kontrole v režimu části páté občan- ského soudního řádu v rámci soudní kontroly rozhodovací činnosti finančního arbit- ra ve věcech spadajících do jeho působnosti vymezené $ 1 odst. 1 uvedeného zákona. III. Rozhodnutí o pokutě podle $ 23 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, jakož i rozhodnutí o pokutě podle $ 23 odst. 2 téhož zákona, v jeho znění účinném do 31. 3. 2006, lze napadnout žalobou podle $ 65 a násl. s. ř. s. » Nyní též ve znění zákonů č. 57/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb. 670 IV. Pokutou podle $ 23 odst. 2 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, v je- ho znění účinném do 31. 3. 2006, lze postihnout toliko porušení povinnosti převá- dějící instituce nebo vydavatele elektronických platebních prostředků podle zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních pro- středcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).
Církevní řád Ř. o vyznačení doložky právní moci, o kasační stížnosti.