2 As 95/2016- 13 - text
2 As 95/2016 -
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, se sídlem tř. 17. listopadu 44, Olomouc, týkající se žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2016, č. j. Nao 12/2016 – 20, kterým byla odmítnuta žalobcova námitka podjatosti vůči soudcům Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 65 A 49/2015,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Dne 13. 4. 2016 byla Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Olomouci – pobočky v Olomouci doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“). Tato kasační stížnost směřuje proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2016, č. j. Nao 12/2016 – 20 (dále jen „napadené usnesení“), kterým Nejvyšší správní soud odmítl námitku podjatosti vznesenou žalobcem vůči soudcům Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 65 A 49/2015.
Již na základě výše uvedeného, konkrétně pak označení rozhodnutí, které je kasační stížností napadeno, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není přípustná.
Dle ustanovení § 102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), lze kasační stížností přípustně brojit toliko proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví. Naproti tomu však stěžovatel kasační stížností napadl výše označené usnesení Nejvyššího správního soudu, tedy rozhodnutí, vůči kterému není kasační stížnost přípustná (§ 102 s. ř. s. věta druhá a contrario). Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než takovou kasační stížnost odmítnout v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona.
Na okraj Nejvyšší správní soud podotýká, že vzhledem ke zjištěnému důvodu nepřípustnosti kasační stížnosti netrval na doložení zastoupení stěžovatele v řízení o kasační stížnosti. Z důvodu uplatňování zásady procesní ekonomie pak ani nevyzval stěžovatele ke splnění jeho poplatkové povinnosti představované povinností zaplatit soudní poplatek za kasační stížnost, neboť dle ustanovení § 10 odst. 3 in fine zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 10 odst. 5 téhož zákona, je Nejvyšší správní soud povinen vrátit zaplacený soudní poplatek, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Podle § 60 odst. 3, § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí návrhu žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 17. května 2016
JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu