Jestliže účastník řízení doplní své podání sice po lhůtě stanovené sou- dem k tomuto doplnění, avšak ještě předtím, než soud ve věci rozhodl, ne- jsou bez dalšího splněny podmínky pro odmítnutí návrhu podle $ 37 odst. 5 s. ř. s.; v takových případech je třeba vždy zkoumat, zda pokračování v řízení brání pouhá skutečnost, že nedostatek nebyl odstraněn včas. 648
Jestliže účastník řízení doplní své podání sice po lhůtě stanovené sou- dem k tomuto doplnění, avšak ještě předtím, než soud ve věci rozhodl, ne- jsou bez dalšího splněny podmínky pro odmítnutí návrhu podle $ 37 odst. 5 s. ř. s.; v takových případech je třeba vždy zkoumat, zda pokračování v řízení brání pouhá skutečnost, že nedostatek nebyl odstraněn včas. 648
Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěrem krajského soudu, že stěžovate- lovo podání ze dne 20. 6. 2002 neobsa- hovalo veškeré náležitosti žaloby ve smyslu $ 37 odst. 3 a $ 71 odst 1s.ř. s., a že tedy bylo třeba stěžovatele vyzvat k jejímu doplnění, byť ne v takovém roz- sahu, jak soud učinil. Usnesením krajské- ho soudu byl totiž stěžovatel vyzván k doplnění náležitostí žaloby,'a to včetně těch, které jižv původním podání ze dne 20. 6. 2002 řádně uvedl. Za nesprávné je. však nutno považo- vat samotné rozhodnutí krajského sou- du o odmítnutí podání. Podle odůvodně- ní usnesení odmítl soud stěžovatelovo podání s odkazem na $ 37 odst. 5 s. ř. s. z toho důvodu, že uvedené podání neby- lo přes výzvu soudu ve Ihůtě stanovené ve výzvě doplněno, resp. bylo doplněno až po lhůtě k tomu stanovené, přičemž soud k takovému doplnění již nepřihlédl. Podle $ 37 odst. 5 s. ř. s. odmítne soud usnesením řízení o podání, které je vad- né nebo neúplné, pouze tehdy, pokud toto podání není ve lhůtě stanovené ve výzvě soudu doplněno nebo opraveno -A pro tento nedostatek není možno v ří- zení dále pokračovat, nestanoví-li zákon jinak. Aby tedy soud mohl. takové usne- 813 648 sení vydat, musejí být splněny všechny tři podmínky: nedoplnění či neopravení podání ve stanovené lhůtě, nemožnost pokračovat pro tento nedostatek v říze- ní a absence speciální úpravy v soudním řádu správním. Nejvyšší správní soud má v dané věci za nepochybně splněnou pouze podmínku první a třetí. Usnesení, jímž byl stěžovatel vyzván k doplnění svého podání, nutno považovat za doru- čené dne 18. 9. 2003 na základě uplatně- ní fikce náhradního doručení podle $ 46 odst. 4 0. s. ř. ve spojení s $ 46 odst. 5 s. ř. s.: ani stěžovatel totiž nezpochybnil, že se v době pokusu o doručení v místě doru- čení zdržoval. Od tohoto dne začala bě- žet patnáctidenní lhůta stanovená sou- dem k doplnění podání, která uběhla dne 3. 10. 2003. Stěžovatel doručil soudu doplnění žaloby dne 15. 10. 2003, tedy po stanovené lhůtě. Právní úprava správ- ního soudnictví přitom nepředpokládá speciální pravidla, která by pro případ, kdy účastník řízení nedoplní svou žalo- bu, vylučovala aplikaci ustanovení 937 odst. 5 s. ř. s. První a třetí podmínka tedy splněna byla. Odůvodnění napadeného usnesení však neumožňuje zhodnotit, zda a jakým způsobem Krajský soud v Brně posou- dil, zda je splněna i poslední podmínka aplikace ustanovení $ 37 odst. 5 s. ř. s., tj. nemožnost pokračovat v řízení pro ne- dostatek spočívající v nedoplnění podá- ní ve lhůtě stanovené soudem, neboť to- mu odpovídající úvaha v rozhodnutí krajského soudu zcela chybí. Je třeba předně odmítnout závěr krajského sou- du; že důvodem pro nepřihlédnutí k po- zdějšímu doplnění podání je toliko sku- tečnost, že toto podání nebylo učiněno ve lhůtě stanovené soudem v předmět- ném usnesení. Lhůtu podle $ 37 odst. 5 s. ř. s. je totiž třeba považovat za lhůtu soudcovskou a z jejího nedodržení není 814 možno automaticky ze zákona dovozo- vat možnost, resp. povinnost soudu k. pozdějšímu doplnění nepřihlédnout. Takový výklad by navíc činil nadbyteč- ným požadavek posouzení, zda pro uve- dený nedostatek nelze pokračovat v říze- ní. Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že v případech, kdy účastník řízení dopl- ní své podání sice po lhůtě stanovené soudem k tomuto doplnění, avšak ještě před vydáním samotného rozhodnutí ve věci, nejsou bez dalšího splněny pod- mínky pro odmítnutí návrhu podle $ 37 odst. 5 s. ř. s., neboť v takových přípa- dech je třeba v souladu s cit. ustanove- ním vždy zkoumat, zda pouhá skuteč- nost, že nebylo -doplněno ve lhůtě, brání soudu pokračovat v řízení, resp. rozhod- nout ve věci. Lze přitom předpokládat, že tak tomu bude ve skutečně výjimeč- ných případech. V dané věci stěžovatel sice nedodr- žel lhůtu stanovenou soudem v usnese- ní, jímž bylvyzván k doplnění svého po- dání, nicméně své podání doplnil dne 15. 10. 2003, tedy sedm dní před vydá- ním usnesení soudu, kterým bylo jeho podání odmítnuto. Krajský soud se při- tom v tomto svém rozhodnutí nezabý- val otázkou, zda a jakým způsobem pouhá skutečnost, že bylo doplněno po Ihůtě, bránila pokračování v řízení. V ta- kovém postupu, tzn. v absenci uvedené úvahy soudu. v rozhodnutí, shledává Nejvyšší správní soud vadu řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [$ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Otázku, zda krajský soud neodmítl stěžovatelovo podání ze dne 20. 6. 2002 přesto správně z toho důvodu, že ani po jeho doplnění nebylo možno v řízení po- kračovat, neboť ani poté neobsahovalo podání veškeré náležitosti žaloby stano- vené v $ 37 odst. 3 a $ 71 odst. 1 s. ř. s., přitom nemohl Nejvyšší správní soud ze soudního spisu sám posoudit. Ačkoliv česky psaný text doplnění ze dne 15. 10. 2002 svědčí spíše závěru, že stěžovatel nedoplnil všechny chybějící náležitosti žaloby, stejný závěr nemohl Nejvyšší správní soud učinit ohledně textu psa- ného v ukrajinštině, neboť jeho překlad není ve správním spise přiložen. Nejvyšší správní soud tedy shledal naplnění důvodu kasační stížnosti podle $ 103.odst. 1 písm. d) a e) s. ř. s., a to exi- stenci vady řízení před soudem; která měla za následek nezákonnost rozhod- nutí o odmítnutí návrhu. Proto kasační stížností napadené usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k.dalšímu řízení. V tomto řízení je krajský soud vázán právním názorem vy- sloveným Nejvyšším správním soudem v tomto rozsudku (6 110 odst. 3 s. ř. s.). Je na Krajském soudu v Brně, aby v dal- ším řízení posoudil, zda doplnění žaloby doručené 15. 10. 2003 umožňuje pokra- čování v řízení o žalobě. Rozhodne také dle svého uvážení o stěžovatelově žádos- ti o ustanovení tlumočníka do ukrajin- ského jazyka. (aš)
Serhiy M. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stíž-