V č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. I. Rozhodnutí 0 zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvod- né podle $ 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nelze považo- vat za rozhodnutí o neudělení azylu ve smyslu $ 28 tohoto zákona. Za tako- vé lze považovat pouze rozhodnutí, kterým Ministerstvo vnitra rozhodne o neudělení azylu pro nesplnění podmínek uvedených v ustanovení $ 12, S 13 odst. 1, 2 a $ 14 téhož zákona po věcném posouzení důvodů tvrzených žadatelem o azyl. II. Rozhodne-li Ministerstvo vnitra o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné podle $ 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nečiní již výrok o neexistenci překážek vycestování ve smyslu usta- novení $ 91 citovaného zákona.
V č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. I. Rozhodnutí 0 zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvod- né podle $ 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nelze považo- vat za rozhodnutí o neudělení azylu ve smyslu $ 28 tohoto zákona. Za tako- vé lze považovat pouze rozhodnutí, kterým Ministerstvo vnitra rozhodne o neudělení azylu pro nesplnění podmínek uvedených v ustanovení $ 12, S 13 odst. 1, 2 a $ 14 téhož zákona po věcném posouzení důvodů tvrzených žadatelem o azyl. II. Rozhodne-li Ministerstvo vnitra o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné podle $ 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nečiní již výrok o neexistenci překážek vycestování ve smyslu usta- novení $ 91 citovaného zákona.
Věc: Nataliya L. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o azyl, o kasační stížnosti žalob- kyně. 1090 Rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 10. 2003 byla zamítnuta žádost žalobkyně (dále „stěžovatelka“) o udělení azylu ja- ko zjevně nedůvodná podle $ 16 odst. 1 písm. £) zákona č. 325/1999 Sb., o azy- lu. Žalobu proti tomuto rozhodnutí za- mítl Krajský soud v Ostravě svým roz- sudkem ze dne 24. 2. 2004. Ze správního spisu soud zjistil, že stěžovatelka označi- la za jediný důvod své žádosti o udělení azylu obavy z bývalého manžela a potře- bu legalizovat pobyt v České republice; ztotožnil se tedy se žalovaným v hodno- cení důvodu, pro nějž bvla stěžovatelčina žádost zamítnuta, neboť dokazování pro- vedené ve správním řízení jednoznačně svědčí o tom, že stěžovatelka neopustila Ukrajinu z důvodu pronásledování za uplatňování politických práv a svobod nebo pro odůvodněný strach z pronásle- dování z důvodu rasy, náboženství nebo politického přesvědčení. V kasační stížnosti proti tomuto roz- sudku stěžovatelka mj. vytýká soudu postup, jímž se vypořádal s tvrzením ža- lovaného o neexistenci překážek vycesto- vání. Krajský soud podle ní zcela přehlíží, že stěžovatelka nepovažuje svůj návrat do země původu vzhledem k chybějící ochraně ze strany policie za bezpečný, neboť jí na Ukrajině hrozí nebezpečí mu- čení, nelidského nebo ponižujícího za- cházení. Stěžovatelka se obává, že v přípa- dě zjištění ukrajinských státních orgánů, že v České republice požádala o azyl, bu- de podrobena perzekuci, resp. adminis- trativní šikaně ze strany milice a dalších státních orgánů. Domnívá se proto, že splňuje zákonné podmínky pro přiznání překážek vycestování podle $ 91 zákona č. 325/1999 Sb., kterými se žalovaný ani krajský soud v odůvodnění svých rozhod- nutí vůbec nezabývali. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu důvodů uplatněných kasační stížností, vycházeje z právního stavu platného v době vydání napadeného rozhodnutí ($ 75 odst. 1 ve spojení s $ 120 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Zodůvodnění: Stěžovatelka namítá, že splňuje zákon- né podmínky pro přiznání překážek vyces- tování podle $ 91 zákona č. 325/1999 Sb., kterými se žalovaný ani krajský soud ve svých rozhodnutích vůbec nezabý- vali. Nejvyšší správní soud v této věci ze správního spisu zjistil, že rozhodnutí ža- lovaného obsahuje pouze výrok o tom, že se žádost o udělení azylu zamítá ja- ko zjevně nedůvodná podle $ 16 odst. 1 písm. £) zákona č. 325/1999 Sb. Výrok o existenci, resp. neexistenci překážek vycestování ve správním roz- hodnutí obsažen není a touto otázkou se žalovaný nezabýval ani v odůvodnění svého rozhodnutí. Takový postup je však v souladu s dikcí zákona č. 325/1999 Sb. Z ustanovení jeho $ 28 totiž vyplývá, že Ministerstvo vnitra v rozhodnutí uvede, zda se na cizince vztahuje překážka vy- cestování podle $ 91 téhož zákona teh- dy, pokud bude rozhodnuto o neudělení nebo odnětí azylu. V daném případě by- la stěžovatelčina žádost zamítnuta po- dle $ 16 odst. 1 písm. £) cit. zákona jako zjevně nedůvodná; takové rozhodnutí přitom nelze považovat za rozhodnutí o odnětí azylu (neboť stěžovatelce nebyl azyl, který by jí mohl být odňat, udělen), avšak ani za rozhodnutí o neudělení azy- lu. Za rozhodnutí o neudělení azylu totiž lze považovat pouze rozhodnutí, kterým Ministerstvo vnitra rozhodne o neudě- lení azylu pro nesplnění podmínek uve- dených v $ 12, $ 13 odst. 1,2 a $ lácit. 1091 410 zákona po věcném posouzení důvodů tvrzených žadatelem o azyl. V případech, kdy je vydáváno rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné, správ- ní orgán o udělení azylu nerozhoduje, tj. nezabývá se věcně důvody žádosti o azyl tvrzenými žadatelem, a to právě proto, že žadatel o azyl v takovém přípa- dě ani neuvádí důvody, které by mohly být po svém ověření podřazeny pod dů- vod, pro nějž lze azyl podle $ 12 zákona č. 325/1999 Sb. udělit. Ostatně Nejvyš- ší správní soud i ve svých předcháze- jících rozhodnutích opakovaně uváděl, že v případě, kdy Ministerstvo vnitra rozhodne o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné, je výrok o neexistenci překážek vycestování ve smyslu $ 91 cit. zákona výrokem nadby- tečným. Z tohoto důvodu neshledal Nej- vyšší správní soud v postupu žalovaného v daném případě žádné pochybení a ani krajskému soudu nelze vyčítat, že se otázkou existence překážek vycestování ve svém rozsudku věcně nezabýval. (...) Nejvyšší správní soud s poukazem na výše uvedené tedy jako krajský soud do- spěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného bylo v souladu s $ 16 odst. 1 písm. £) cit. zákona, nezjistil naplnění důvodů kasač- ní stížnosti, a proto kasační stížnost dle $ 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl. (aš)
Nataliya L. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o azyl, o kasační stížnosti žalob-
al důvodnost ani této námitky obsažené v kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud s poukazem na výše uvedené tedy v souladu s krajským soudem dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného bylo v souladu s ust. § 16 odst. 1 písm. g) cit. zákona, nezjistil naplnění důvodů kasační stížnosti, a proto kasační stížnost dle ust. § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl. Vzhledem k neprodlenému rozhodnutí ve věci samé nerozhodoval již o žádosti o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Žalovaný správní orgán měl ve věci úspěch, nevznikly mu však náklady řízení o kasační stížnosti přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti. Soud mu proto náhradu nákladů řízení nepřiznal (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u přípustné opravné prostředky (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 9. září 2004
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu