2 Azs 157/2021- 25 - text
2 Azs 157/2021 - 26 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: Q. A., zast. Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Odbor cizinecké policie, se sídlem Opočínek 57, Pardubice, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 3. 2021, č. j. KRPE-6858-53/ČJ-021-170022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 2. 6. 2021, č. j. 52 A 30/2021 - 29,
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 2. 6. 2021, č. j. 52 A 30/2021 - 29, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
[1] Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „krajský soud“), odmítl v záhlaví uvedeným usnesením žalobu stěžovatele, neboť podle něj neobsahovala žádný žalobní bod a žalobce ani přes výzvu soudu k jejímu doplnění vady neodstranil. II. Kasační stížnost žalobce a vyjádření žalované
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost co do obsahu opřel o důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
[3] Stěžovatel namítá, že krajský soud vycházel z nesprávně stanovené lhůty pro doplnění žaloby, neboť se opíral pouze o datum doručení usnesení o ustanovení zástupce spojeného s výzvou k odstranění vad žaloby ze dne 27. 4. 2021, č. j. 52 A 30/2021 - 18, ustanovenému zástupci, nikoliv z okamžiku nabytí právní moci tohoto usnesení.
[4] Žalovaná se ztotožňuje se závěry krajského soudu. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Kasační stížnost je přípustná i přijatelná ve smyslu § 104a s. ř. s. (k obsahu tohoto pojmu viz usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 39, č. 933/2006 Sb. NSS). Krajský soud v případě stěžovatele hrubě pochybil při výkladu procesního práva.
[6] Kasační stížnost je důvodná.
[7] Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil, že stěžovatel podal dne 14. 4. 2021 (poslední den lhůty) žalobu, která neobsahovala žádný žalobní bod; současně s podáním žaloby požádal o ustanovení právního zástupce. Usnesením ze dne 27. 4. 2021 krajský soud ustanovil stěžovateli zástupcem Mgr. Ladislava Bártu. Zároveň soud stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě pro podání žaloby doplnil a upřesnil své podání. Soud zaslal usnesení o ustanovení advokáta a vyzývající žalobce k doplnění žaloby do datové schránky ustanoveného zástupce Mgr. Ladislava Bárty dne 28. 4. 2021. Datová zpráva byla téhož dne doručena. Krajský soud současně zaslal citované usnesení také prostřednictvím poštovní přepravy žalobci. Protože žalobce nebyl zastižen a nebylo možné mu zanechat výzvu k vyzvednutí zásilky, byla zásilka doručena zpět krajskému soudu. Krajský soud usnesením ze dne 2. 6. 2021, č. j. 52 A 30/2021 - 29, rozhodl, že se žaloba odmítá.
[8] Ze soudního spisu je tedy zjevné, že krajský soud nevyčkal doručení usnesení ze dne 27. 4. 2021 stěžovateli, ale vycházel pouze z toho, že citované usnesení bylo doručeno zástupci stěžovatele.
[9] Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. počíná běžet lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že žádostí o ustanovení zástupce se staví běh lhůty k podání žaloby. Je pravda, že usnesení o ustanovení zástupce s výzvou k odstranění vad žaloby je zpravidla doručeno do datové schránky zástupce dříve, než je doručeno žalobci; ustanovenému zástupci tak dává prostor ještě před nabytím právní moci usnesení v této „prodloužené“ lhůtě žalobu doplnit.
Avšak i ten, komu je zástupce ustanoven, musí mít možnost se s usnesením o tom seznámit, aby proti němu mohl případně brojit (třeba kvůli z jeho pohledu nevhodné konkrétní osobě ustanoveného zástupce), a proto i jemu musí být doručeno. Počátkem lhůty pro doplnění žaloby je až okamžik doručení tohoto usnesení, tedy okamžik jeho doručení stěžovateli a ustanovenému zástupci (§ 55 odst. 5 ve spojení s § 54 odst. 5 s. ř. s.). I doručení účastníku, je-li pozdější než doručení ustanovenému zástupci, má vliv na běh lhůty k doplnění žaloby, neboť až v tento okamžik vzniká vztah zastoupení v plné míře.
Rozhodnutí o ustanovení zástupce tak nabývá „absolutní“ právní moci teprve dnem, kdy bylo doručeno jak zástupci, tak zastoupenému (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2019, č. j. 8 Azs 205/2019 - 22, v němž byl řešen případ velmi podobný nynějšímu případu stěžovatele).
[10] Jelikož krajský soud nevyčkal doručení posledně citovaného usnesení stěžovateli, upřel mu možnost na podané usnesení ve zbylém čase pro doplnění žaloby reagovat.
IV. Závěr a náklady řízení
[11] Pro uvedené shledal Nejvyšší správní soud kasační stížnost důvodnou, a proto jí napadené rozhodnutí podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil. O věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle § 109 odst. 2 s. ř. s. Krajský soud v dalším řízení při posuzování včasnosti doplnění žaloby bude vycházet z okamžiku nabytí právní moci usnesení o ustanovení právního zástupce žalobci.
[12] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. září 2021
JUDr. Karel Šimka předseda senátu