Řízení o udělení azylu má určitá specifika, mezi která patří i zjevná zvý- šená snaha o rychlost a efektivnost (viz např. $ 56 odst. 2 s. ř. s.). Aby však mohly být tyto procesní principy reálně naplněny, je nezbytná náležitá součinnost žadatele o azyl, jejímž projevem je krom jiného povinnost hlá- šení místa pobytu žadatele o azyl stanovená v $ 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a to tak, aby byla zajištěna vzájemná komunikace mezi ním a pří- slušným státním orgánem. Stěžovatelova argumentace spočívající v tom, že účinky doručení rozsudku nemohly nastat, neboť neoznámil změnu své adresy, a soudu se tak nepodařilo mu rozsudek doručit, je v přímém rozpo- ru se zmíněnými zvláštnostmi azylového řízení.
dne 20. 3. 2003 neudělilo žalobci azyl. Vzhledem k tomu, že soudní řád správní neobsahuje komplexní úpravu doručování, je na posuzovaný případ třeba využít odkazu na použití občanského soudního řádu. Po- dle $ 46 odst. 4 občanského soudního řádu pak platí, že nebylli adresát písemnosti, kte- rá má být doručena do vlastních rukou, za- stižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, pí- semnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl.) Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30.
3. 2004 žalobu proti tomuto roz- hodnutí zamítl. Ze spisu vyplynulo, že napadený roz- sudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2004 byl stěžovateli zaslán na ad- resu Ubytovna Ž., P. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo stěžovateli tento rozsu- dek na dané adrese doručit, byla tato zá- silka dne 5. 4. 2004 uložena a po uplynu- tí lhůty k uložení, během níž si ji Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se po- stěžovatel nevyzvedl, byla vrácena měst- skému soudu jako nedoručená.
Nejvyšší správní soud kasační stíž- nost odmítl. slední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Adresu, na niž bylo stěžovateli doručo- váno, je přitom nutno považovat za míslo, » Cilováno ve znění před I. 12. 2004, kdy nabyl účinnosti zákon č. 555/2004 Sb. (jímž byla v občanském soudním řádu změněna především úprava doručování). 268 ————— -O kde se v době doručování zdržoval i přesto, že stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že od února 2004 byla ubytovna na adrese, na níž bylo stěžovateli doručováno, zrušena a je neobyvatelná; není ovšem pravda, že tato skutečnost vylučuje účinky náhradního do- ručení, jak stěžovatel tvrdí, V daném přípa- dě je totiž nutno vycházet z určitých speci- fik řízení o udělení azylu, které se projevují především ve zvýšené snaze o rychlost a efektivnost (viz např. $ 56 odst. 2 s.
ř. s), přičemž důvodem těchto zvláštností je po- chopitelná snaha o účinnou a okamžitou ochranu cizinců, kteří důvodně tvrdí, že jsou pronásledování za uplatňování svých základních práv a svobod ve smyslu čl. 43 Listiny základních práv a svobod, blíže pro- vedeného v ustanovení $ 12 zákona o azylu. Aby však mohly být tyto procesní principy reálně naplněny, je nezbytná náležitá sou- činnost žadatele o azyl. Proto také zákon o azylu např. stanoví povinnost hlášení mís- ta pobytu žadatele o azyl ($ 77 a násl. zákona o azylu), a to tak, aby byla zajištěna vzájemná komunikace mezi touto osobou a přísluš- ným státním orgánem.
Argumentace stěžo- vatele, který se domnívá, že účinky doruče- ní rozsudku nemohly nastat, když se městskému soudu nepodařilo mu tento roz- sudek doručit proto, že neoznámil změnu své adresy, jak sám udává (a to ani městské- mu soudu, ani žalovanému, podle jehož evi- dence pohybu uložené ve správním spise odešel z ubytovny až k 15. 4. 2004, tedy již po době doručování), je proto v přímém rozporu se zmíněnými zvláštnostmi azylo- vého řízení a již z tohoto důvodu jí Nejvyšší správní soud nemůže přisvědčit.
Přitom v této otázce soud přihlédl i k čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, která ga- rantuje právo každého, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Pro re- álné naplnění tohoto základního práva je to- tiž sice nezbytná především efektivní čin- nost soudu, zároveň však toto ustanovení klade určité požadavky též na účastníky řízení, kteří rychlosti soudního řízení mají napomáhat. Rovněž v tomto kontextu tak Nejvyšší správní soud spatřuje stěžovatelo- vu povinnost řádně hlásit místo svého po- bytu, což v daném případě splněno nebylo.
Městský soud tedy postupoval v souladu s uvedeným ustanovením občanského soudního řádu a vyznačil na rozsudku, že nabyl právní moci deset dnů po uložení, te- dy 15. 4. 2004. Tento den se také pokládá za den doru- čení ve smyslu běhu Ihůty k podání kasač- ní stížnosti podle $ 106 odst. 2 s. ř. s., který stanoví, že kasační stížnost lze podat do dvou týdnů od doručení napadaného roz- hodnutí. Podle poslední věty tohoto od- stavce nelze zmeškání zmíněné lhůty pro- minout. Podle $ 40 odst. 2 s. ř. s.
pak lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil její počátek, a podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachová- na, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno pro- střednictvím držitele poštovní licence, po- př. zvláštní poštovní licence, anebo předá- no orgánu, který má povinnost je doručit. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den, kdy nastala fikce do- ručení podle $ 46 odst. 4 občanského soud- ního řádu, v případě rozsudku napadené- ho nyní posuzovanou kasační stížností tedy čtvrtek dne 15.
4. 2004, a lhůta dvou týdnů tak skončila ve čtvrtek dne 29. 4, 2004. Kasační stížnost podaná osobně na Městský soud v Praze dne 10. 5. 2004, jak vyplývá z prezentačního razítka městského soudu na kasační stížnosti, jež je v soudním spise založena na č. I. 28, tedy byla podána zjevně opožděně. Tuto opožděnost nelze s ohledem na výše uvedené prominout. Proto Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost pro opožděnost [$ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. 269 802 802 Rozhodnutí správního orgánu: označení účastníků řízení k $ 47 odst. 5 správního řádu Jestliže v rozhodnutí, které je výsledkem přestupkového řízení s jedi- ným účastníkem, je jméno, příjmení, datum narození a bydliště uvedeno nad nadpisem „Rozhodnutí“ v místě obvykle užívaném pro označení které- hokoliv adresáta, nelze z toho dovozovat, že není jisté, zda takto označená fyzická osoba je pachatelem přestupku, poškozeným nebo jinou na řízení zúčastněnou osobou.
Ustanovení $ 47 odst. 5 správního řádu totiž nevypo- vídá nic o struktuře písemného vyhotovení rozhodnutí, tedy kde a jakým způsobem má být v rozhodnutí uvedeno označení účastníků řízení. vu
Igor Ch. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnos- ti žalobce.