2 Azs 262/2023- 37 - text
2 Azs 262/2023 - 38 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: A. U., zastoupený Mgr. Hanou Bočkovou, advokátkou se sídlem Nádražní 308/3, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 2. 2023, č. j. OAM 382/LE
BA01
K01
2022, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2023, č. j. 19 Az 8/2023 36,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Haně Bočkové, advokátce, se přiznává odměna za zastupování ve výši 4 114 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Žalobce je moldavským státním příslušníkem, který v České republice pobýval bez oprávnění k pobytu a podal žádost o udělení mezinárodní ochrany.
[2] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) rozhodl o zamítnutí jeho žádosti jako zjevně nedůvodné podle § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), neboť neuváděl skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a téhož zákona, a zároveň uváděl skutečnosti zjevně nevěrohodné. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) shora označeným rozsudkem zamítl.
[3] Podle krajského soudu jsou tvrzení žalobce ohledně jeho politických aktivit zcela účelové a celý jeho azylový příběh je v souhrnu zjevně nevěrohodný. Krajský soud souhlasil se žalovaným, že tvrzení žalobce ohledně jeho účasti na 50 demonstracích v letech 2019 – 2020 a více než 20 zadrženích a o jeho následném trestním stíhání, či členství a aktivitách v údajně protivládní opoziční straně, jsou zjevně nevěrohodná, neboť tato tvrzení naprosto neodpovídají podněsterským reáliím. Strana Obnova Podněstří, o které žalobce tvrdil, že jde o opoziční protiruskou stranu, je ve skutečnosti podněsterskou vládní stranou, která dlouhodobě kontroluje parlament a je charakterizována jako blízká nynějšímu prezidentovi. Krajský soud sdílí se žalovaným i vážné pochybnosti o tom, zdali vůbec žalobce pochází z Podněstří, resp. zdali tam skutečně po celý život žil, jak se snažil tvrdit.
[4] S ohledem na důvod, pro který byla žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná, krajský soud považoval za irelevantní tvrzení žalobce, že i když je Moldavsko s výjimkou Podněstří začleněno do skupiny bezpečných zemí, nemůže být celá tato země považována za bezpečnou. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[5] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „napadený rozsudek“ a „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tj. pro nesprávné posouzení právní otázky. Označil i důvod podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., k němu však neuvedl žádnou argumentaci.
[6] Stěžovatel namítá, že krajský soud nesprávně posoudil otázku Moldavska jako bezpečné země původu. Podle stěžovatele připuštění teritoriálních výjimek pokřivuje přístup k posuzování žádostí o mezinárodní ochranu žadatelů z téže země. Bezpečnost země původu je nutné posuzovat pro celou zemi komplexně, nikoliv s výjimkami určitého území v rámci hodnocení země jako bezpečné. Tato právní otázka podle stěžovatele doposud nebyla judikaturou řešena, proto je kasační stížnost přijatelná.
[7] Žalovaný navrhl odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost, případně zamítnutí pro nedůvodnost. Upozornil, že důvodem pro zamítnutí žádosti o azyl nebyla bezpečná země původu stěžovatele, nýbrž skutečnost, že neuváděl skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování nebo že mu hrozí vážná újma, a zároveň uváděl skutečnosti zjevně nevěrohodné.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[8] Kasační stížnost byla podána včas a oprávněnou osobou. Nejvyšší správní soud se nejprve musel zabývat otázkou přípustnosti kasační stížnosti, neboť přijatelnost podle § 104a odst. 1 s. ř. s. představuje zjednodušené věcné posouzení, což připadá v úvahu pouze u kasační stížnosti přípustné.
[9] Krajský soud posuzoval z pohledu uplatněných žalobních bodů zákonnost rozhodnutí žalovaného založeného na závěru, že stěžovatelův příběh je zjevně nevěrohodný až vyfabulovaný. Žalobním tvrzením o tom, že stěžovateli v případě návratu do země původu hrozí pronásledování za uplatňování politických práv a svobod nepřisvědčil, neboť nebyla způsobilá zpochybnit závěr žalovaného, že skutečnosti, které stěžovatel ve správním řízení uváděl, jsou účelové, nesouvislé, protichůdné a očividně nepravděpodobné. Žalovaný tak zamítl jeho žádost jako zjevně nedůvodnou podle správného ustanovení [§ 16 odst. 1 písm. e) zákona o azylu].
[10] V kasační stížnosti se stěžovatel vymezil výhradně vůči zařazení Moldavska mezi bezpečné země původu.
[11] Že žadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu, je také jedním z důvodů, pro které může žalovaný žádost o mezinárodní ochranu zamítnout jako zjevně nedůvodnou (§ 16 odst. 2 zákona o azylu), nicméně v tomto případě žalovaný otázku zařazení země původu stěžovatele mezi tzv. bezpečné země původu vůbec neřešil, neboť shledal, že žádost je třeba zamítnout z jiného důvodu [§ 16odst. 1 písm. e) zákona o azylu].
[12] Ze shora uvedeného je zřejmé, že argumentace v kasační stížnosti zcela míjí důvody, na nichž je založen napadený rozsudek i rozhodnutí žalovaného. Polemika s důvody, na nichž rozhodnutí nespočívá, nemůže být úspěšná.
[13] Kasační stížnost lze podat jen z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. Kasační stížnost podaná z jiných důvodů je nepřípustná dle § 104 odst. 4 s. ř. s. Kasační stížnost je nepřípustná mimo jiné tehdy, pokud se kasační námitky míjí s rozhodovacími důvody napadeného rozhodnutí (usnesení NSS ze dne 21. 7. 2022, čj. 8 As 119/2022 19, ze dne 18. 9. 2023, č. j. 8 As 65/2022 30, či ze dne 4. 3. 2004, čj. 1 Azs 23/2004 55).
[14] Nejvyšší správní soud proto odmítl kasační stížnost jako nepřípustnou (§ 104 odst. 4 s. ř. s., § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s.).
IV. Náhrada nákladů řízení
[15] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.
[16] Stěžovateli byla v řízení před krajským soudem ustanovena zástupkyně z řad advokátů, a to Mgr. Hana Bočková, která ho zastupuje i v řízení o kasační stížnosti (§ 35 odst. 10 s. ř. s. in fine). Ustanovené zástupkyni náleží za úkon právní služby spočívající v sepsání kasační stížnosti odměna ve výši 3.100 Kč [§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], a dále 300 Kč jako paušální náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Vzhledem k tomu, že zástupkyně stěžovatele je plátkyní daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna o částku odpovídající této dani, tedy celková výše odměny ustanovené zástupkyně činí 4 114 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. října 2023
Mgr. Eva Šonková předsedkyně senátu