o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. Správní orgán má povinnost zjišťovat skutečnosti rozhodné pro udělení azylu podle $ 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, jen tehdy, jestliže žadatel o udělení azylu alespoň tvrdí, že existují důvody v tomto ustanovení uvedené. V opačném případě žádost jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení $ 16 odst. 1 písm. g) téhož zákona za- mítne. Nedojde-li k zamítnutí žádosti ve lhůtě 30 dnů od zahájení správního řízení, vydá správní orgán negativní rozhodnutí dle $ 12 citovaného zákona; to však neznamená, že by správnímu orgánu za této situace vznikla povinnost domýšlet právně relevantní důvody pro udělení azylu žadatelem neuplatněné a činit posléze k těmto dů- vodům příslušná skutková zjištění. Povinnost zjistit skutečný stav vě- ci dle ustanovení $ 32 spr. ř. má správní orgán pouze v rozsahu dů- vodů, které žadatel v průběhu správního řízení uvedl.
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. Správní orgán má povinnost zjišťovat skutečnosti rozhodné pro udělení azylu podle $ 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, jen tehdy, jestliže žadatel o udělení azylu alespoň tvrdí, že existují důvody v tomto ustanovení uvedené. V opačném případě žádost jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení $ 16 odst. 1 písm. g) téhož zákona za- mítne. Nedojde-li k zamítnutí žádosti ve lhůtě 30 dnů od zahájení správního řízení, vydá správní orgán negativní rozhodnutí dle $ 12 citovaného zákona; to však neznamená, že by správnímu orgánu za této situace vznikla povinnost domýšlet právně relevantní důvody pro udělení azylu žadatelem neuplatněné a činit posléze k těmto dů- vodům příslušná skutková zjištění. Povinnost zjistit skutečný stav vě- ci dle ustanovení $ 32 spr. ř. má správní orgán pouze v rozsahu dů- vodů, které žadatel v průběhu správního řízení uvedl.
Stěžovatelka je narozena dne 19. 9. 1959, vietnamské národnosti, rozve- dená matka dvou nezletilých dětí. Dle vlastního udání nemá cestovní doklady, neboť cestovní pas jí sebra- li převaděči na Ukrajině. Vyznává buddhismus, nikdy nebyla členkou politické strany. Má středoškolské vzdělání, pracovala 14 let jako účetní, v roce 1991 byla propuštěna a od té doby nemohla najít zaměstnání. Před odjezdem prodala ve Vietnamu dům, je nemajetná, nemá nárok na žádný důchod ani sociální dávku. Svou vlast opustila v srpnu roku 2001 z ekono- mických důvodů. Za hlavní příčinu žádosti o udělení azylu označila to, že ve Vietnamu byla nezaměstnaná, ne- mohla najít práci a od přátel slyšela, že najít práci v České republice je snazší a vydělat si na živobytí je pří- jemnější než ve Vietnamu. Z protoko- lu o výslechu pak soud zjistil, že ze za- městnání byla žalobkyně propuštěna v souvislosti se snižováním počtu ad- ministrativních pracovníků a při hle- dání nového zaměstnání se neobráti- la se žádostí o pomoc na žádný státní orgán. Po ztrátě zaměstnání provozo- vala doma malé občerstvení a tím si vydělala na obživu. V České republi- ce vedle dalších příbuzných žijí dvě stěžovatelčiny sestry, které jsou zajiš- 366 těné a lákaly ji sem za lepším a bez- pečnějším životem s příslibem, že jsou schopny pomoci. Protože přijela do České republiky nelegálně a zů- stala bez dokladů, sestry jí doporuči- ly, aby požádala o azyl, protože jinak jí pobyt zlegalizovat nemohou. Za další důvod žádosti pak označila pro- blémy v osobním životě. Ve Vietnamu do kolize s policií a státními orgány nepřišla Soud na základě uvedených skutečností dospěl k závěru, že u stě- žovatelky nejsou splněny podmínky pro udělení azylu podle $ 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a napadené rozhodnutí Ministerstva vnitra shle- dal zákonným. Soud se vypořádal i s žalobními body obsaženými v žalobě a pouká- zal především na skutečnost, že poli- tické důvody pro opuštění Vietnamu předestřela stěžovatelka teprve v do- plňku žaloby, nikoliv v řízení před správním orgánem. Svá tvrzení také ničím nedoložila. Za této situace měl soud za to, že správnímu orgánu ne- lze vyčíst porušení ustanovení $ 32 odst. 1 správního řádu, neboť správní orgán nemohl přihlédnout ke sku- tečnostem jemu neznámým, zejména pak ke skutečnostem, které s ohle- dem na svou povahu mohl uvést jen účastník řízení. Prezentace politických postojů stěžovatelky v zemi původu takovouto skutečností bezesporu je. Podanou kasační stížností uplatni- la stěžovatelka důvod uvedený v usta- novení $ 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Dle jejího názoru trpí řízení před krajským soudem vadami spočívající- mi v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán napadeným rozhodnu- tím vycházel, je v rozporu se spisy a při zjišťování skutkové podstaty byl porušen zákon v ustanoveních o říze- ní před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákon- nost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu měl soud, který ve věci rozho- doval, napadené rozhodnutí správní- ho orgánu zrušit. Stěžovatelka v řízení před Ministerstvem vnitra pravdivě uvedla, že nemohla najít práci, byla nezaměstnaná a nemohla si vydělat na živobytí. Její výslech byl však ve- den účelově a stěžovatelka se nechtě- la dopustit jednání, které by jí pak při případné deportaci do Vietnamu mohlo způsobit odsouzení a věznění. Ve své výpovědi proto neuvedla, že trpí hlady, že z tohoto údělu viní ta- mější společnost a stát a že nesouhla- sí s tamějším společenským a státním uspořádáním a je přesvědčena, že je třeba tyto poměry změnit. Protože se svými názory netajila, byla pronásle- dována a za daných podmínek se pro své státu nepřátelské názory nemo- hla uživit. Při snižování stavu pracov- níků byla proto první na řadě. Na státní orgán se neobrátila, neboť vě- děla, že by jí nepomohl. Ministerstvo vnitra přehlédlo politické důvody ko- řenů jejího pronásledování a neudě- lilo jí azyl podle ustanovení $ 12 zá- kona č. 325/1999 Sb., o azylu, ač tak učinit mělo. Pochybení správního or- gánu nenapravil ani krajský soud. Ten měl pochybnosti o správnosti zjištění správního orgánu, stěžovatel- ku však k jejímu pronásledování ve Vietnamu nevyslechl a neučinil ani výslech svědků z okruhu jejích pří- buzných, kteří by mohli některé okolnosti potvrdit. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu důvodů uplatněných v kasační stížnosti a do- spěl k závěru, že stížnost není důvodná. Podle $ 12 zákona o azylu se cizin- ci udělí azyl, bude-li v řízení zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svo- bod nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodů rasy, ná- boženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro za- stávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. Podle $ 16 odst. 1 zákona o azylu se žádost o udělení azylu zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel a) uvádí pouze ekonomické důvody, 8) neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledo- vání z důvodů uvedených v $ 12. Podle $ 16 odst. 2 lze rozhodnutí o zamít- nutí žádosti pro její zjevnou nedů- vodnost vydat nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o azylu. Z výše citovaných ustanovení zá- kona lze dovodit, že správní orgán má povinnost zjišťovat skutečnosti rozhodné pro udělení azylu podle ustanovení $ 12 zákona o azylu jen tehdy, jestliže žadatel o udělení azylu alespoň tvrdí, že existují důvody v tomto ustanovení uvedené, případ- ně neuvádí jen důvody ekonomické. V opačném případě žádost jako zjev- ně nedůvodnou zamítne. Nedojde-li k zamítnutí žádosti jako zjevně nedů- vodné ve lhůtě 30 dnů od zahájení správního řízení, vydá správní orgán rozhodnutí dle ustanovení $ 12 s dal- šími akcesorickými výroky. To ovšem neznamená - a z žádného ustanovení zákona tak nelze dovodit - že by správ- nímu orgánu za této situace vznikla povinnost, aby sám domýšlel právně 367 182 relevantní důvody pro udělení azylu žadatelem neuplatněné a posléze k těm- to důvodům činil příslušná skutková zjištění. Povinnost zjistit skutečný stav věci dle ustanovení $ 32 správní- ho řádu má správní orgán pouze v rozsahu důvodů, které žadatel v průběhu správního řízení uvedl. Na základě této výchozí úvahy pak Nej- vyšší správní soud posuzoval opráv- něnost uplatněného důvodu kasační stížnosti dle ustanovení $ 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Stěžovatelka namítala, že nedostatek tvrzení o politických důvodech v její žádosti o azyl byl způ- soben účelovým vedením výslechu správním orgánem a obavami z ná- sledků po případné deportaci do Viet- namu. Zároveň však uváděla, že se v zemi původu se svými názory ne- tajila a byla pro své státu nepřátelské názory pronásledována. Nejvyšší správ- ní soud považuje uvedená stěžovatel- čina tvrzení za vnitřně rozporná a svým původem účelová. Z protoko- lu o pohovoru k žádosti o udělení azylu ze dne 2. 5. 2002 totiž vyplývá, že pohovor byl veden standardním způsobem, navazoval na údaje obsa- žené v návrhu na zahájení řízení o udělení azylu ze dne 21. 9. 2001 a na důvody opuštění země původu byla stěžovatelika výslovně dotazová- na. Z protokolu je rovněž zřejmé, že stěžovatelka byla informována o sku- tečnosti, že správní orgán dbá při zjišťování skutečného stavu věci na ochranu jejích osobních údajů. Stě- žovatelka za přítomnosti lumočnice uvedla, že poučení rozuměla a nežá- dá bližší vysvětlení. Jestliže tedy stě- žovatelka tvrdí, že se svými kritický- mi názory na státní zřízení netajila ani v zemi původu, tím méně by pak za uvedené situace byly odůvodněné její obavy projevit své názory v zemi, kde žádá o azyl. Skutečnosti uváděné stěžovatelkou umožňovaly v zákonné lhůtě zamítnutí její žádosti o azyl ja- ko zjevně nedůvodné dle ustanovení $16 odst. 1 písm. a) a g) zákona č. 325/1995 Sb., o azylu; proto tím spíše byly po uplynutí uvedené lhůty dány důvody pro neudělení azylu dle ustanovení $ 12 tohoto zákona. Nej- vyšší správní soud tedy shrnuje, že říze- ní před správním orgánem netrpělo vadami dovozovanými stěžovatelkou, a nebyl proto dán důvod, aby Krajský soud v Plzni pro vytýkané vady napa- dené rozhodnutí správního orgánu zrušil. (aš)
Thi Binh N. (Vietnamská socialistická republika) proti Ministerstvu vnit- ra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobkyně.