173 I. Není porušením práva žadatele o azyl na úplné vyjádření podle $ 22 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, pokud byl pohovor na je- ho žádost veden v ruském jazyce, jestliže důvody žádosti o azyl uve- dené při pohovoru odpovídaly jeho vlastnímu vyjádření v mateř- ském arménském jazyce. II. Pokud žadatel o azyl v průběhu celého správního a soudního ří- zení neuvedl, že důvodem žádosti o azyl je skutečnost, že by v zemi původu mohl být pronásledován či vězněn z důvodu své homosexu- ality, nelze k této skutečnosti podle $ 109 odst. 4 s. ř. s. přihlížet v ří- zení o kasační stížnosti. III. O návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti po- dle $ 107 s. ř. s. není nutné rozhodovat tam, kde Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti věcně rozhodne bez prodlení, tedy ihned po- té, co je mu předložena, a po nezbytném poučení účastníků řízení, neboť za této situace nemohou skutečnosti tvrzené jako důvod pro přiznání odkladného účinku ani nastat.
173 I. Není porušením práva žadatele o azyl na úplné vyjádření podle $ 22 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, pokud byl pohovor na je- ho žádost veden v ruském jazyce, jestliže důvody žádosti o azyl uve- dené při pohovoru odpovídaly jeho vlastnímu vyjádření v mateř- ském arménském jazyce. II. Pokud žadatel o azyl v průběhu celého správního a soudního ří- zení neuvedl, že důvodem žádosti o azyl je skutečnost, že by v zemi původu mohl být pronásledován či vězněn z důvodu své homosexu- ality, nelze k této skutečnosti podle $ 109 odst. 4 s. ř. s. přihlížet v ří- zení o kasační stížnosti. III. O návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti po- dle $ 107 s. ř. s. není nutné rozhodovat tam, kde Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti věcně rozhodne bez prodlení, tedy ihned po- té, co je mu předložena, a po nezbytném poučení účastníků řízení, neboť za této situace nemohou skutečnosti tvrzené jako důvod pro přiznání odkladného účinku ani nastat.
Nejvyšší správní soud v prvé řadě vážil nezbytnost rozhodnutí o návt- hu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle $ 107 s. ř. s. a dospěl k závěru, že o něm není tře- ba rozhodovat tam, kde Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti věc- ně rozhoduje bez prodlení (tedy ihned poté, co je mu předložena, a po nezbytném poučení účastníků řízení), čili za situace, kdy skutečnos- ti tvrzené jako důvod pro přiznání odkladného účinku ani nemohou na- stat. Důvodnost kasační stížnosti po- soudil Nejvyšší správní soud v me- zích jejího rozsahu a uplatněných dů- vodů ($ 109 odst. 2 a 3 s. ř. s.). V řízení před správním orgánem je povinností správního orgánu re- spektovat základní pravidla řízení, vyplývající z $ 3 správního řádu a vy- jadřující v obecné formě hlavní zása- dy správního řízení, rozvedené a kon- kretizované v dalších zákonných 343 173 ustanoveních. V řízení o azylu je pro posouzení naplnění zákonných pod- mínek, ale i pro rozsah dokazování, rozhodující uvedení důvodů žadate- lem v žádosti, a to při pohovoru nebo v jiných podáních učiněných do vy- dání rozhodnutí. Žadatel je tím, kdo se domáhá udělení azylu a kdo tvrdí určité skutečnosti, na jejichž základě by mu mělo být vyhověno. Správní orgán není povinen seznamovat ža- datele o azyl s důvody, pro které by mohlo být jeho žádosti vyhověno, a není povinen, ba ani oprávněn, zkoumat jeho sexuální orientaci. K za- jištění možnosti úplného vyjádření má účastník řízení podle $ 22 odst. 1 zákona o azylu právo jednat v řízení o udělení azylu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Za tím účelem minis- terstvo účastníkovi poskytne bezplat- ně tlumočníka na celou dobu řízení. Podle odst. 2 téhož ustanovení je účastník řízení oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby. V daném případě stěžovatel v prů- běhu správního řízení opakovaně uvedl, že ovládá ruský jazyk a požá- dal, aby řízení bylo v tomto jazyce ve- deno. Správní orgán tak nemohl po- rušit citované zákonné ustanovení, pokud nezajistil k pohovoru tlumoč- níka z arménského jazyka. Tvrzení stěžovatele o nedostatečném poro- zumění při pohovoru nenasvědčuje ani jeho opravný prostředek. V něm totiž jen zcela nekonkrétně namítal nedostatek skutkových zjištění a opro- ti původně tvrzeným důvodům pou- ze doplnil obecný poukaz na nedo- statek demokracie v zemi původu. Pokud by tedy skutečně stěžovatel uplatnil v žádosti či při pohovoru ja- 344 ko důvod pro opuštění země původu obavu ze stíhání pro svou odlišnou sexuální orientaci, nic mu nebránilo uplatnit tento důvod alespoň v oprav- ném prostředku, což neučinil. Navíc je třeba uvést, že zmínka o takovém důvodu není ani v doplnění žádosti o azyl sepsané vlastnoručně stěžova- telem v jeho rodném arménském ja- zyce. Jestliže tedy v žádosti o udělení azylu a v průběhu azylového řízení uváděl stěžovatel pouze důvody eko- nomické (a to v jazyce arménském, ruském i českém) a jim nasvědčovalo i dosavadní dlouhodobé působení žadatele v České republice a skuteč- nost, že v zemi původu zůstala jeho žena a dvě děti, nelze žalovanému vy- týkat, že nehodnotil skutečnosti jiné, stěžovatelem neuplatněné. Nejvyšší správní soud tak neshle- dal naplnění tvrzeného kasačního důvodu uvedeného v $ 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., tedy existenci vady ří- zení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napa- deném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v roz- poru, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o říze- ní před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zá- konnost, a pro tuto důvodně vytý- kanou vadu měl soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit. Pokud jde o rozhodování soudu, ten - kromě skutečností uplatně- ných v průběhu správního řízení - musel vycházet i z opravného pro- středku a z důvodů v něm uvede- ných. Opravný prostředek ovšem ob- sahoval pouze zcela obecný poukaz na porušení správního procesu a zce- la obecné tvrzení o nedostatku de- mokracie v zemi původu. Stěžovatel nenamítl, v čem spatřuje porušení zákona správním orgánem a - pokud jde o skutkový stav - neoznačil žádný důkaz, který měl být proveden. Soud je podle $ 52 s. ř. s. oprávněn roz- hodnout, které z navržených důkazů provede, a může provést i důkazy ji- né. Za situace, kdy důkazy opatřené ve správním řízení jsou dostačující k posouzení věci z hlediska uplat- něných žalobních důvodů, a při ne- dostatku jiných návrhů ze strany žalobce neporušil soud zákon nepro- vedením dalších důkazů a jeho hod- nocení odpovídá skutkovým zjiště- ním. Znovu je třeba zdůraznit, že soud se mohl zabývat pouze důvody, které byly uplatněny buď ve správ- ním řízení nebo vzneseny v poda- ném opravném prostředku. Obecná tvrzení o nedostatku demokracie v zemi původu bez specifikace kon- krétního dopadu na žadatele o azyl, a to dopadu nasvědčujícímu naplně- ní podmínek azylu, nejsou důvodem ke zkoumání poměrů v zemi a k opat- řování dalších zpráv, neboť provede- ní takových důkazů je bez významu pro rozhodnutí tam, kde žadatel ani netvrdí konkrétní skutečnosti na- svědčující pronásledování či obavám z něho. Za situace, kdy žadatel opako- vaně uváděl důvody ekonomické a pouze obecně se v opravném pro- středku zmínil o nedemokratických poměrech, které mají dopad v ekono- mické oblasti, nebyl postup soudu v rozporu se zákonem a nedošlo k na- plnění důvodů kasační stížnosti uve- dených v $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nakonec stěžovatel namítá nezá- konnost rozhodnutí soudu spočívají- cí v nesprávném posouzení právní otázky. Výslovně tvrdí, že v jeho pří- padě měl být naplněn důvod pro udělení azylu podle $ 12 nebo $ 14 zákona o azylu. Podle $ 12 zákona o azylu se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udě- lení azylu zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování poli- tických práv a svobod nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národ- nosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má. Stěžovatel v průbě- hu správního řízení ani řízení před soudem nikdy neuvedl, že by byl v Arménii z jakéhokoliv důvodu pro- následován, ani že má obavu z proná- sledování z jakéhokoliv důvodu, tedy ani z důvodu své sexuální orientace; soudu tedy nelze vytýkat, že se ne- zabýval hodnocením něčeho, co mu ze stávajícího řízení nebylo známo. Ustanovení $ 14 zákona o azylu umožňuje udělení azylu za situace, kdy v řízení o udělení azylu nebude zjištěn důvod pro udělení azylu po- dle $ 12, a to v případě hodném zvláštního zřetele. Ze správního spi- su není zřejmé, že by stěžovatel o udělení azylu z humanitárních dů- vodů požádal; správní orgán tuto možnost vážil proto jen z obecného hlediska, neboť vycházel z tvrzení o důvodech azylu. V opravném pro- středku pak stěžovatel vůbec nena- mítal, že správní orgán pochybil při hodnocení podmínek pro udělení azylu z humanitárních důvodů. Soud zkoumající zákonnost správního roz- hodnutí v mezích žaloby (opravného prostředku) tedy nebyl povinen zkou- mat soulad se zákonem tam, kde to stěžovatel nepožadoval. Nerozhodný 345 174 za takové situace je nenárokový cha- rakter azylu udělovaného podle $ 14 zákona o azylu a omezená možnost soudního přezkumu vůbec. Kasační stížnost je opravným pro- středkem proti pravomocnému roz- hodnutí krajského soudu ve správ- ním soudnictví ($ 102 s. ř. s.) a nemůže se opírat o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, je- hož rozhodnutí má být přezkoumá- no, ač tak učinit mohl ($ 104 odst. 4 s. ř. s.). Podle $ 109 odst. 4 s. ř. s. ne- přihlíží Nejvyšší správní soud ke sku- tečnostem, které stěžovatel uplatnil až poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí. Není tedy možné až v ří- zení o kasační stížnosti uplatnit dů- vod pro udělení azylu dosud neuplat- něný, pokud stěžovatel měl možnost k jeho uplatnění ve správním nebo v soudním řízení. Je tak nerozhodná stěžovatelova tvrzená sexuální orien- tace a postoj úřadů v zemi původu k homosexualitě či dokonce možnost perzekuce pro ni. Nejvyšší správní soud k novým skutkovým okolnos- tem uplatněným v kasační stížnosti za dané situace přihlížet nemůže. (oš)
Norik G. (Arménie) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační