Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

2 Azs 41/2008

ze dne 2008-05-30
ECLI:CZ:NSS:2008:2.AZS.41.2008.36

2 Azs 41/2008- 36 - text

2 Azs 41/2008 - 37

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Vojtěcha Šimíčka, JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: L. D., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 2007, č. j. 64 Az 41/2007 - 19,

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne 24. 4. 2007 se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 4. 2007, č. j. OAM-1-327/VL-20-11-2007, kterým byla její žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná, ve smyslu § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Součástí tohoto podání byla žádost žalobkyně o ustanovení bezplatného právního zástupce.

Tuto žádost žalobkyně zopakovala v podání doručeném krajskému soudu dne 23. 7. 2007. Krajský soud zareagoval na tato podání přípisem ze dne 16. 8. 2007, kterým žalobkyni zaslal k vyplnění formulář týkající se jejích osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Tato písemnost byla, dle údajů na příslušné doručence, žalobkyni doručena cestou právní fikce, a to dne 23. 8. 2007. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na tuto výzvu nereagovala, rozhodl krajský soud usnesením ze dne 19. 9. 2007, č. j. 64 Az 41/2007 - 19 tak, že se stěžovatelce zástupce z řad advokátů neustanovuje.

I toto usnesení jí bylo doručeno cestou fikce, s účinky ke dni 27. 9. 2007. Krajský soud nařídil poté ve věci ústní jednání, to však bylo na žádost žalobkyně zrušeno. V rámci vyrozumění o tomto procesním úkonu krajský soud (dle záznamu učiněného na č.l. 26 spisu) žalobkyni též sdělil že, její žádost o ustanovení advokáta byla shora zmiňovaným usnesením zamítnuta. Toto (v té době již pravomocné) usnesení jí bylo zasláno znovu, na vědomí. Tuto písemnost již žalobkyně převzala, a to dne 10. 12. 2007.

Dne 18. 2. 2008 obdržel krajský soud kasační stížnost žalobkyně (k poštovní přepravě byla předána dne 15. 2. 2008), ve které žalobkyně výslovně napadla jeho usnesení ze dne 19. 9. 2007, č. j. 64 Az 41/2007 - 19 (v kasační stížnosti je nesprávně uvedeno datum 19. 8. 2007). O kasační stížnosti proti tomuto usnesení je tedy nyní Nejvyšším správním soudem rozhodováno.

Pokud jde o případy, kdy byly žalobkyni krajským soudem doručovány písemnosti cestou právní fikce (výzva ke sdělení osobních, majetkových a výdělkových poměrů a usnesení ze dne 19. 9. 2007), doručenky založené ve spise splňují podmínky vyplývající z ustanovení § 50f odst. 1 a 2 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“ (ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.) a potvrzují dodržení zákonného postupu vyplývajícího z ustanovení § 46 odst. 1, věty první o. s. ř. a § 46 odst. 3, věty první před středníkem o. s. ř. (ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Tyto písemnosti lze tedy považovat za řádně doručené, za podmínek vyplývajících z ustanovení § 50 c odst. 4 o. s. ř. a § 42 odst. 5 s. ř. s.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti je tedy zřejmé, že usnesení ze dne 19. 9. 2007, č. j. 64 Az 41/2007 - 19 bylo stěžovatelce cestou právní fikce doručeno dne 27. 9. 200; od tohoto dne je pak třeba odvíjet lhůtu dvou týdnů k podání kasační stížnosti, ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2, věty první s. ř. s. Poslední den k podání kasační stížnosti tedy připadl na čtvrtek 11. 10. 2007, kasační stížnost však byla předána k poštovní přepravě až dne 15. 2. 2008. Je tedy zcela zřejmé, že jde o kasační stížnost podanou opožděně.

Vzhledem k tomu, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§ 106 odst. 2 in fine s. ř. s.), Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než kasační stížnost žalobkyně pro opožděnost odmítnout [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., § 120 s. ř. s.].

Pouze pro úplnost Nejvyšší správní soud poznamenává, že opětovné zaslání napadeného usnesení žalobkyni (učiněné v rámci písemnosti, kterou žalobkyně převzala dne 10. 12. 2007) nemá na shora uvedené závěry žádný vliv, neboť toto usnesení bylo žalobkyni již dříve fiktivně doručeno, a to zcela v souladu se zákonem. Z tohoto důvodu tedy Krajský soud v Ostravě pochybil, pokud na tomto usnesení vyznačil jako den nabytí právní moci datum 10. 12. 2007; tato skutečnost však nemá na posouzení věci žádný vliv, neboť jde toliko o údaj evidenční, jímž Nejvyšší správní soud při právním a skutkovém hodnocení věci není nikterak vázán. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí návrhu žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. května 2008

JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu