České republiky, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 2/2002 Sb. (zákon o azylu) Pojem „projíždí“ příslušnou zemí ve smyslu ustanovení $ 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v původním znění je nutno vyklá- 18 dat zůženě, a to z důvodu podstaty a smyslu celého azylového řízení, do značné míry založeného na principu, že cizinec pronásledovaný za uplat- ňování politických práv a svobod ve své vlastní zemi má o azyl požádat vždy již v první zemi, v níž má reálnou příležitost tento status obdržet nej- dříve a v níž budou garantována jeho základní práva a svobody. Touto zemí je zpravidla tzv. bezpečná třetí země ve smyslu 6 2 citovaného zákona. Roz- hodujícím kritériem pro posuzování toho, zda cizinec bezpečnou třetí ze- mí pouze projížděl, je skutečnost, zda v této bezpečné zemi měl reálnou možnost požádat o udělení azylu či nikoliv. Subjektivní právo na azyl je právem na nezbytnou ochranu před pronásledováním v zemích původu, nikoliv však právem vybrat si zemi, ve které žadatel o azyl bude chtít toto své právo uplatnit.
České republiky, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 2/2002 Sb. (zákon o azylu) Pojem „projíždí“ příslušnou zemí ve smyslu ustanovení $ 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v původním znění je nutno vyklá- 18 dat zůženě, a to z důvodu podstaty a smyslu celého azylového řízení, do značné míry založeného na principu, že cizinec pronásledovaný za uplat- ňování politických práv a svobod ve své vlastní zemi má o azyl požádat vždy již v první zemi, v níž má reálnou příležitost tento status obdržet nej- dříve a v níž budou garantována jeho základní práva a svobody. Touto zemí je zpravidla tzv. bezpečná třetí země ve smyslu 6 2 citovaného zákona. Roz- hodujícím kritériem pro posuzování toho, zda cizinec bezpečnou třetí ze- mí pouze projížděl, je skutečnost, zda v této bezpečné zemi měl reálnou možnost požádat o udělení azylu či nikoliv. Subjektivní právo na azyl je právem na nezbytnou ochranu před pronásledováním v zemích původu, nikoliv však právem vybrat si zemi, ve které žadatel o azyl bude chtít toto své právo uplatnit.
Podle ustanovení $ 16 odst. 1 písm. e) zákona o azylu (které v souzené věci žalovaný aplikoval se žádost o udělení azylu zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bez- pečnou zemi nebo bezpečnou zemi pů- vodu, nebude-li prokázáno, že v jeho pří- padě tento stát za takovou zemi považovat nelze. Legální definici bez- pečné třetí země obsahuje ustanovení $ 2 odst. 2 zákona o azylu, podle níž se takovouto zemí rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo V případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kte- » Pozn.: Správní orgán o zamítnutí žádosti o azyl rozbodl dne 12. 12. 2001, tj. ještě před nabytím účinnosti novely zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, provedené zákonem č. 2/2002 Sb. 38 rém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může tento cizi- nec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy, aniž by byl vystaven pronásledování, mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Toto ustanovení ve znění platném v době rozhodování žalovaného zároveň obsahovalo výjim- ku, podle níž stát není bezpečnou třetí zemí, pokud cizinec jeho územím pouze projížděl. Žalobce rovněž tvrdil, že Polskem pouze projížděl ve smyslu ustanovení $2 odst. 2 písm. b) zákona o azylu ve znění před novelou provedenou záko- nem č. 2/2002 Sb., takže nebylo případ- né zamítnout jeho žádost o udělení azy- lu z důvodu, že přichází z bezpečné třetí země. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí, že pojem „projíždí“ přísluš- nou zemí je nutno interpretovat re- striktivně, a to z důvodu podstaty a smyslu celého azylového řízení, do značné míry založeného na principu, že cizinec pronásledovaný za uplatňo- vání politických práv a svobod ve své vlastní zemi (čl. 43 Listiny základních práv a svobod) má o azyl požádat vždy již v první zemi, kde má reálnou příleži- tost tento status obdržet nejdříve a kde budou garantována jeho základní práva a svobody. Takovouto zemí je zpravidla právě tzv. bezpečná třetí země ve smys- lu $ 2 zákona o azylu. Azylové zákono- dárství České republiky je totiž třeba vi- dět i v kontextu tendence právních úprav azylu v jiných srovnatelných de- mokratických evropských zemích, kte- ré rovněž vnímají právo na azyl jako právo na nezbytnou ochranu před pro- následováním v zemích původu, nikoliv však jako právo vybrat si zemi, v které žadatel o azyl bude chtít toto své právo uplatnit. S ohledem na shora vyřčené se tak rozhodujícím kritériem pro posuzování toho, zda cizinec bezpečnou třetí zemí pouze projížděl, jeví, zda v této bezpeč- né zemi měl reálnou možnost požádat o udělení azylu či nikoliv. Tento názor je konformní i se srovnatelnou zahraniční judikaturou a doktrínou (podrobný pře- hled viz např. R. Góbel-Zimmermann: Asyl und Flůchtlingsrecht, C. H. Beck, 1999, str. 90 a násl.). V daném případě bylo zjištěno (a ža- lobce tato zjištění nezpochybňuje), že žalobce do České republiky přicestoval autobusem, jedoucím z Chmelnyckého do Prahy přes Polsko. Cestou autobus za- stavil přibližně na jednu hodinu v Kra- kově a při hraničních kontrolách museli všichni cestující vystoupit z autobusu a byly jim zkontrolovány doklady a zava- zadla. Je tedy zřejmé, že žalobce měl reálnou možnost požádat o udělení azylu v Polsku, tzn. v bezpečné třetí ze- mi ve smyslu $ 16 odst. 1 písm. e) ve spojení s $ 2 odst. 2 zákona o azylu, a že proto žalovaný ani Městský soud v Praze nikterak nepochybili, když shledali žá- dost žalobce o udělení azylu zjevně ne- důvodnou ve smyslu citovaných ustano- vení. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud neshledal důvodnými ani blíže ne- specifikované námitky žalobce o tvrze- né nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku městského soudu, spočívající v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci a v nesprávné aplikaci práv- ních předpisů. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a pro- to ji zamítl ($ 110 odst. 1 s.ř.s.). (ček)
Olexandr T. proti Ministerstvu vnit- ra o neudělení azylu, o kasační stíž- nosti žalobce.