2 Azs 97/2005- 49 - text
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: L. P., zastoupena opatrovnicí R. Z., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, PP 21/OAM, Praha 7, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2004, č. j. 64 Az 66/2004 21,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2004 byla zamítnuta žaloba žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „žalovaný“) ze dne 1. 3. 2004, č. j. OAM-566/VL-19-19-2004, jímž byla stěžovatelčina žádost o azyl zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Stěžovatelka napadá tento rozsudek krajského soudu kasační stížností, v níž žádá o jeho zrušení, což odůvodňuje tvrzenou nezákonností projednání své věci krajským soudem a jeho vážnými pochybeními namítanými v obecné rovině. S touto kasační stížností stěžovatelka spojila také žádost o ustanovení bezplatného právního zástupce a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti je, že stěžovatelka jako fyzická osoba musí být podle ustanovení § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) zastoupena advokátem, pokud sama nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ze spisu vyplývá, že tato podmínka nebyla stěžovatelkou splněna, neboť stěžovatelka nedoložila, že by byla zastoupena advokátem na základě plné moci. Zároveň však stěžovatelka požádala o ustanovení advokáta.
Této žádosti krajský soud nevyhověl svým usnesením ze dne 2. 6. 2005, č. j. 64 Az 66/2004 - 42, kterým se rozhodl stěžovatelce zástupce z řad advokátů neustanovit s odůvodněním, že stěžovatelka byla vyzvána k prokázání svých majetkových a osobních poměrů, ovšem na tuto výzvu nezareagovala. Dále zde krajský soud připomněl, že vzhledem k tomu, že stěžovatelka byla neznámého pobytu, byla jí ustanovena opatrovnice paní R. Z., a to usnesením krajského soudu ze dne 14. 3. 2005, č. j. 64 Az 66/2004 - 36. Za tohoto stavu tak nebylo prokázáno, že by stěžovatelka splňovala předpoklady pro ustanovení bezplatného právního zástupce. Zároveň krajský soud v tomto usnesení ze dne 2. 6. 2005 vyzval stěžovatelku, aby si pro řízení o kasační stížnosti zvolila v měsíční lhůtě zástupce z řad advokátů.
Ani na tuto výzvu stěžovatelka ani její opatrovnice nijak nereagovaly. Je tak nutno postupovat v souladu s usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, sp. zn. 2 Ads 29/2003 (publ. pod č. 6/2003 Sb. NSS), kde NSS mimo jiné vyřkl: „...pokud stěžovatel není zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].“ Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl, protože přes výzvu soudu nebyl odstraněn nedostatek podmínek řízení. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. srpna 2005
JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu