Vyznačení doložky právní moci na doručovaném rozhodnutí soudu má stejné účinky jako nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné (§ 204 odst. 2 o.s.ř.).
roti usnesení Okresního soudu v Semilech. Odvolací soud vyšel ze
skutečnosti, že usnesení soudu I. stupně bylo doručeno tehdejšímu právnímu
zástupci F.S. dne 24. 2. 1995, a to obyčejnou listovní zásilkou, přičemž na
tomto usnesení byla vyznačena doložka právní moci. Usnesení obsahovalo poučení
o možnosti podání odvolání do patnácti dnů od jeho doručení; odvolání však bylo
předáno poště k doručení až 28. 3. 1995, ačkoliv lhůta k jeho podání skončila
dne 13. 3. 1995. Proto odvolací soud odmítl odvolání jako opožděné podle § 218
odst. 1 písm. a/ o.s.ř.
Proti tomuto usnesení podal F.S. dovolání, v němž poukazuje na
skutečnost, že dovolání bylo podáno opožděně v souvislosti s tím, že na
usnesení, doručeném jeho právnímu zástupci, byla již v době doručení vyznačena
doložka právní moci. Odvolává se na ustanovení § 238a odst. 1 písm. e/ o.s.ř. a
z dovolání je zřejmé, že uplatňuje dovolací důvod, uvedený v § 241 odst. 3
písm. d/ o.s.ř. Dovolání pak doplnil o tvrzení, že uvedeným postupem odvolacího
soudu mu byla odňata možnost jednat před soudem (§ 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.).
Nejvyšší soud České republiky svým usnesením zrušil usnesení
odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Oproti úpravě obsažené v § 237 písm. f/ o.s.ř. ve znění platném do 31.
12. 1995 ( před novelizací o.s.ř. provedenou zákonem č. 238/1995 Sb. ) se nyní
platné ustanovení § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. týká pouze případů, kdy
účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost
jednat před soudem. “Postupem soudu v průběhu řízení ” je činnost, která
vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoli vlastní rozhodovací akt
soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit. V návaznosti na uvedenou změnu
v textu ustanovení § 237 písm. f/ o.s.ř. citovaná novela rozšířila přípustnost
dovolání na ta rozhodnutí, v jejichž důsledku řízení před odvolacím soudem
končí bez meritorního projednání odvolání (§ 238a odst. 1 písm.c/ až f/
o.s.ř. ), mj. tedy i na případy, kdy odvolací soud odvolání odmítl např. jako
opožděné.
Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení rozhodnutí ( § 204
odst. 1 o.s.ř.); obsahuje-li však rozhodnutí nesprávné poučení o tom, že
odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců do doručení (§ 204
odst. 2 o.s.ř.). Proti pravomocnému usnesení však není odvolání přípustné;
proto podle názoru dovolacího soudu vyznačení doložky právní moci na
doručovaném nepravomocném usnesení má stejné účinky jako nesprávné poučení o
tom, že odvolání není přípustné ( i když je v rozhodnutí obsaženo i poučení
o tom, že proti němu lze podat odvolání do patnácti dnů od jeho doručení).
Pokud v projednávané věci bylo nepravomocné usnesení opatřeno doložkou právní
moci a poté doručeno účastníkovi, činila lhůta, během níž mohl tento účastník
podat odvolání, tři měsíce. Odvolání proti usnesení doručenému dne 24. 2. 1995,
podané dne 28. 3. 1995, bylo tedy podáno včas. Vzhledem k tomu, že odvolací
soud zaujal odlišný právní názor a odvolání jako opožděné odmítl, , je tu dán
dovolací důvod podle § 241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř. a důvodnému dovolání bylo
proto vyhověno ( § 243b odst. 1 věta za středníkem, o. s. ř.).