V řízení podle zák. č. 58/1965 Sb. nemůže soud vrátit věc prokurátoru k došetření za účelem odstranění vad přípravného řízení (§ 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.) spočívajících jen v tom, že svědci, vyslechnutí orgánem VB nebyli poučeni o významu svědecké výpovědi ve smyslu § 101 odst. 1 tr. ř.
Č. 37/1966 sb. rozh.
V řízení podle zák. č. 58/1965 Sb. nemůže soud vrátit věc prokurátoru k došetření za účelem odstranění vad přípravného řízení ( § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.) spočívajících jen v tom, že svědci, vyslechnutí orgánem VB nebyli poučeni o významu svědecké výpovědi ve smyslu § 101 odst. 1 tr. ř.
(Rozhodnutí krajského soudu z 8. 2. 1966 – 2 To 7/66.)
Okresní soud v Praze-východ usnesením ze dne 29. 12. 1965 sp. zn. T 494/65 vrátil prokurátoru jeho návrh na stíhání obviněného podle § 1 zák. č. 58/1965 Sb. k odstranění vad přípravného řízení, poněvadž svědci v tomto řízení vyslechnutí nebyli poučeni o významu svědecké výpovědi ve smyslu § 101 odst. 1 tr. ř.
Krajský soud v Praze ke stížnosti okresního prokurátora toto usnesení podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil a uložil okresnímu soudu, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Požadavek soudu, aby občané, kteří jsou k provinění vyslýcháni orgány VB, byli poučováni jako svědci, nemá oporu v zákoně. Pro úkony prováděné v tomto stadiu řízení neplatí ustanovení trestního řádu, ale ustanovení zákona o místních lidových soudech č. 38/1961 Sb., případně zákona o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku č. 60/1961 Sb. Tyto zákony znají pouze zcela neformální řízení a pokud jde o výslech svědků, má zákon o MLS jediné ustanovení v § 27 odst. 3, podle něhož občané předvolaní před místní lidový soud jsou povinni se k němu dostavit a podat potřebné vysvětlení.
Na tyto výpovědi před orgánem VB se nevztahuje ustanovení § 175 tr. zák. o křivé výpovědi, jak je tomu v těch případech, pokud vyšetřovatel nebo vyhledávací orgány konají vyšetřování nebo vyhledávání podle trestního řádu.
Orgán VB, vyslýchající občana k provinění, nemohl by ho tedy ani poučit o trestních následcích křivé výpovědi a konečně ani o ostatních právech a povinnostech svědka ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 tr. ř., takže by zbývalo pouze poučení o významu pravdivé výpovědi z hlediska zájmu společnosti na řádném objasnění věci.