č. 134/1997 Sb., č. 254/1997 Sb., č. 289/1997 Sb. a č. 425/2003 Sb. Jestliže má pojištěnec v úmyslu uplatnit nárok na starobní důchod před dovršením důchodového věku, musí tento svůj požadavek v žádosti o dů- chod zřetelně specifikovat. Pokud pouze uvede, že žádá o starobní důchod, je předmětem řízení toliko dávka podle $ 29 zákona č. 155/1995 Sb., o dů- chodovém pojištění.
Žalobkyně dne 6. 2. 2003 požádala o starobní důchod, aniž uvedla, zda žádá o starobní důchod dle $ 29 nebo $ 30 či $ 31 zákona č. 155/1995 Sb. I když zákon č. 155/1995 Sb. rozlišuje nárok na tři ty- py starobního důchodu, je nutno starob- ní důchod dle $ 29 citovaného zákona považovat za „řádný“ starobní důchod; vznik jeho nároku je přesně stanoven dnem splnění obou základních podmí- nek, a to jak dobou pojištění alespoň v rozsahu 25 let, tak i dosažením důcho- dového věku. Naproti tomu typy starob- ního důchodu dle $ 30 a $ 31 citovaného zákona jsou důchody „předčasné“, ať již dočasně nebo trvale snížené, a jejich ná- rok je nepřímo odvozen od nároku „řád- ného“ starobního důchodu, přičemž ná- rok vzniká jen v určitém časovém období před dosažením důchodového věku pojištěnce.
Jestliže nárok na výplatu důchodu je mimo jiné podmíněn podáním Žádosti o důchod, pak pojištěnec právě v žádos- 553 878 ti musí přesně specifikovat, o jaký kon- krétní důchod žádá a od kterého data žá- dá přiznání důchodu. Žalobkyně ve své žádosti pouze uvedla, že žádá o starobní důchod, přičemž blíže neupřesnila, že žádá o starobní důchod dle $ 30 zákona č. 155/1995 Sb., a dokonce neuvedla ani datum, od kterého tento důchod žádá. Žalované nelze vytýkat, že rozhodla pouze o nároku starobního důchodu po- dle $ 29 zákona č. 155/1995 Sb. a součas- ně nerozhodovala o starobním důchodu podle $ 30 či $ 31 téhož zákona, neboť je na pojištěnci, aby v případě, že žádá o „předčasný“ starobní důchod, tuto žá- dost přesně žalované formuloval.
878 Pojistné na sociální zabezpečení: vztah obdobný vztahu pracovněprávnímu; pojem práce k $ 3 odst. 1 písm. c) bodu 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.“ I. Jestliže jednatel společnosti s ručením omezeným není v pracovně- právním vztahu k této společnosti, ale vykonává pro ni práci na základě smlouvy „o výkonu funkce jednatele“ uzavřené podle obchodního zákoní- ku a je za ni odměňován, je pro účely zahrnutí do okruhu poplatníků pojist- ného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti posuzován stejně jako zaměstnanec v pracovněprávním vztahu.
Výkonem práce pro společnost se zde rozumí jakákoliv činnost směřující k vytváření hodnot pro společnost; je přitom nevýznamné, že vztah mezi jednatelem a společností se neřídí zákoníkem práce, ale obchodním zákoníkem.
II. Jestliže smlouva o výkonu funkce jednatele obsahuje osobní závazek jednatele vykonávat tuto činnost, zde vyjmenované povinnosti jednatele lze jednoznačně podřadit pod pojem „práce pro společnost“ a jednateli by- la vyplácena po uvedenou dobu odměna ve smlouvou stanovené výši, je z hlediska ustanovení $ 3 odst. 1 písm. c) bodu 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., O pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměst- nanosti, nepodstatné, v jakém rozsahu jednatel skutečně vykonával práci pro společnost - tj. plnil své povinnosti stanovené smlouvou. Česká správa sociálního zabezpečení proto není povinna zjišťovat, zda a v jakém rozsahu jednatel pro společnost skutečně pracoval.
Helena P. proti České správě sociálního zabezpečení o starobní důchod.