20 Cdo 1007/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Ivanou
Kudrnovou v exekuční věci oprávněného R. I., B., proti povinnému A. G.,
zemřelému dne 21. 3. 2010, naposledy B., pro 5 000 Kč s příslušenstvím, vedené
u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 101 Nc 3894/2008, o dovolání oprávněného
proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2015, č. j. 20 Cdo
317/2014-49, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne
18. 3. 2014, č. j. 101 Nc 3894/2008-33, kterým Městský soud v Brně zastavil
exekuci, když povinný zemřel bez právního nástupce, se kterým by bylo možno v
řízení pokračovat, vedenou pro vymožení pohledávky ve výši 5 000 Kč s
příslušenstvím a smluvní pokuty, nepřiznal účastníků řízení a pověřenému
exekutorovi náklady exekučního řízení.
Oprávněný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání
projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č.
293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – dále též jen „o. s. ř.“).
Dovolací soud přihlíží kdykoliv za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky
řízení [§ 243b ve spojení s § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního
řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č.
293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „o. s. ř.“)].
Z výpisu z Centrální evidence obyvatel a připojeného spisu Městského soudu v
Brně sp. zn. 58 D 897/2010 soud zjistil, že povinný v průběhu řízení dne 21. 3.
2010 zemřel. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2010, č. j. 58 D
897/2010-24, které nabylo právní moci dne 29. 7. 2010, bylo řízení o dědictví
po povinném dle § 175h odst. 2 o. s. ř. zastaveno, neboť povinný zanechal jen
nepatrný majetek, který byl vydán vypraviteli pohřbu – Statutárnímu městu Brnu,
Úřadu městské části Brno-Kohoutoivice. Povinný nemá žádného dědice, s nímž by
bylo možné v řízení pokračovat.
Jednou z podmínek řízení je i způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s.
ř.). Z důvodu svého zániku povinný způsobilost být účastníkem řízení zjevně
postrádá. Jelikož povinný zanikla již před podáním dovolání, nepřipadá v úvahu
postup dovolacího soudu podle ustanovení § 243b ve spojení s § 107 odst. 1 o.
s. ř., jehož použití je namístě pouze v případech, když ke ztrátě způsobilosti
účastníka dojde v průběhu dovolacího řízení.
Jelikož povinný nebyl způsobilý být účastníkem řízení již při podání dovolání
(zahájení dovolacího řízení), jedná se o nedostatek podmínky řízení, který
nelze odstranit a jenž je důvodem pro zastavení řízení (srov. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 13. března 1998, sp. zn. 2 Cdon 1056/96 nebo usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 1997, sp. zn. 2 Cdon 346/96, uveřejněná v
časopise Soudní judikatura č. 16, ročník 1998, pod číslem 111, a č. 6, ročník
1997, pod číslem 47). Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle ustanovení §
243b ve spojení s § 104 odst. 1 věta první o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. dubna 2017