20 Cdo 1023/2017 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné JUDr. D. S., P., proti povinné Mgr. D. K., H., pro 38 520 Kč s příslušenstvím, o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 125 EXE 949/2015, o návrhu povinné na vydání opravného usnesení, takto:
Návrh povinné na opravu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017, č. j. 20 Cdo 1023/2017-137, se zamítá.
Podáním došlým Nejvyššímu soudu ČR dne 16. 8. 2017 povinná podala návrh na opravu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017, č. j. 20 Cdo 1023/2017-137, kterým dovolací soud změnil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2016, č. j. 9 Co 731/2015-70 ve výroku II. tak, že ustanovil povinné v řízení o návrhu povinné na zastavení exekuce ze dne 8. 2. 2015, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 125 EXE 949/2015, zástupkyni Mgr. Lucii Zdráhalovou, advokátku se sídlem v Havířově, Svornosti č. 86/2. Svůj návrh zdůvodnila tím, že v podání ze dne 8. 2. 2015, doplněném dne 23. 2. 2015, požádala o ustanovení advokáta pro celé exekuční řízení, avšak dovolací soud povinné ustanovil advokáta pouze pro řízení o zastavení exekuce, aniž by odůvodnil, proč neshledal nezbytné ustanovit zástupce pro celé exekuční řízení, případně řízení o námitce podjatosti soudního exekutora, kdy se důvody pro ustanovení advokáta pro řízení o zastavení exekuce vztahují i na tato další řízení. Povinná proto navrhla, aby dovolací soud své usnesení opravil tak, že se povinné v řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 125 EXE 949/2015 ustanovuje zástupkyně Mgr. Lucie Zdráhalová, advokátka se sídlem v Havířově, Svornosti č. 86/2, případně tak, že se povinné v řízení o návrhu na zastavení exekuce ze dne 8. 2. 2015, a v řízení o námitce podjatosti soudního exekutora JUDr. Igora Ivanka ze dne 8. 2. 2015, vedených u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 125 EXE 949/2015, ustanovuje zástupkyně Mgr. Lucie Zdráhalová, advokátka se sídlem v Havířově, Svornosti č. 86/2. Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Podle § 164 o. s. ř. lze postupovat jen tehdy, jde-li o zjevné nesprávnosti rozhodnutí, v projednávané věci tomu tak však není. Povinná podala návrh na zastavení exekuce, v jehož rámci vznesla námitku podjatosti soudního exekutora (viz spisový materiál, č. l. 23); z tohoto důvodu Nejvyšší soud povinné ustanovil advokáta pro řízení o návrhu na zastavení exekuce, v rámci něhož může ustanovená advokátka námitku podjatosti vznesenou povinnou zdůvodnit. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nedošlo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017, č. j. 20 Cdo 1023/2017-137, k žádné chybě v psaní a v počtech, nebo jiné zjevné nesprávnosti, Nejvyšší soud návrh povinné zamítl. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. 9. 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D. předsedkyně senátu
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva (posouzení předpokladů pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce z řad advokátů), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání povinné je opodstatněné.
Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle odst. 2 tohoto ustanovení vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Ustanovení § 30 odst. 1 o. s. ř. stanoví několik podmínek, které je nutno splnit, aby zástupce mohl být účastníku řízení ustanoven. Základním předpokladem je, že o ustanovení zástupce účastník řízení požádá. Dále musí být ustanovení zástupce k ochraně zájmů žadatele nezbytně třeba a musí být naplněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků (§ 30 odst. 1 o. s. ř.), jimiž jsou nepříznivé osobní poměry žadatele a skutečnost, že se nejedná o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§ 138 odst. 1 o. s. ř.). V souvislosti s tím by se soud měl individuálně, s ohledem na veškeré okolnosti případu, zabývat povahou řízení, zdali je věc skutkově a právně jednoduchá, a osobními předpoklady žadatele, zdali je schopen se sám efektivně bránit, a teprve následně vyvodit, zda je v konkrétní věci zastoupení účastníka podle § 30 o. s. ř. nezbytné k ochraně jeho práv a oprávněných zájmů (srovnej např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. února 2004, č. j. 6 Azs 19/2003-45).
V posuzovaném případě odvolací soud povinné zástupce z řad advokátů podle § 30 o. s. ř. neustanovil z důvodu, že povinná, přestože její majetkové poměry odůvodňují vyhovění její žádosti (§ 138 odst. 1 o. s. ř.), je schopna sama činit podání a náležitě chránit své zájmy, neboť opakovaně podává obsáhlá a ucelená písemná i elektronická podání.
S ohledem na výše uvedené dovolací soud přezkoumal splnění předpokladů podle § 30 o. s. ř. pro ustanovení zástupce z řad advokátů a dospěl k závěru, že odvolací soud nevzal v potaz všechny okolnosti případu, když dostatečně nezohlednil, zda je povinná skutečně schopna se v řízení efektivně bránit, neboli zda je zastoupení povinné advokátem nezbytné k ochraně jejích práv a oprávněných zájmů.
V posuzované věci je povinná (žadatelka o ustanovení zástupce) invalidní důchodkyní, která splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení § 30 o. s. ř., neboť její majetkové poměry ustanovení zástupce odůvodňují a současně se z její strany nejedná o zjevně svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. S názorem odvolacího soudu, že povinné není třeba k ochraně jejích zájmů ustanovovat zástupce z řad advokátů z důvodu, že „neprokázala, že by nebyla schopna hájit se sama, naopak opakovaně podává obsáhlá a ucelená písemná i elektronická podání“, se dovolací soud nemůže ztotožnit, neboť její podání jsou sice obsáhlá a ucelená, avšak je z nich zřejmé, že dovolatelka se dostatečně neorientuje v procesním právu a není schopná bezvadně formulovat svá podání vůči soudu. Dovolací soud má proto důvodné pochybnosti o tom, zda je povinná schopna efektivně bránit svá práva jen za pomoci poučovací povinnosti soudu, aniž by jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů.
Dovolací soud přitom dodává, že v případě pochybností o tom, zda postačuje k efektivní obraně práv a oprávněných zájmů jen poskytování poučovací povinnosti či je potřebné účastníkovi řízení k ochraně jeho práv ustanovit práva znalého zástupce, je třeba s ohledem na ochranu ústavně zaručeného práva na právní pomoc a s tím spojeného práva na přístup k soudu rozhodnout ve prospěch ustanovení zástupce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4653/2016).
Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu není správné, neboť spočívá na chybném právním posouzení věci, a protože na základě dosavadních výsledků řízení je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 243d písm. b) o. s. ř. změnil tak, že soud ustanovuje povinné v řízení o návrhu povinné na zastavení exekuce ze dne 8. 2. 2015, vedenému u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 125 EXE 949/2015, zástupkyni Mgr. Lucii Zdráhalovou, advokátku se sídlem v Havířově, Svornosti č. 86/2.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti / exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Podle zjištění Nejvyššího soudu byla zástupkyně oprávněné JUDr. Z. N. ke dni tohoto rozhodnutí vyškrtnuta ze seznamu advokátů České advokátní komory a zvolené zástupkyni povinné Mgr. Z. H. byl pozastaven výkon advokacie; proto nebyly jako zástupkyně účastnic uvedeny v záhlaví rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 4. 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D. předsedkyně senátu