20 Cdo 1039/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Pavla Krbka ve věci
výkonu rozhodnutí oprávněného R., s. b. d., proti povinným 1) Ing. M. H., a 2)
D. H., bytem tamtéž, pro 44 186,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí,
vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 21 E 115/2007, o dovolání
povinného ad 1) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 9. 2007, č.
j. 66 Co 741/2007-29, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti shora označenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení ze dne
5. 4. 2007, č. j. 21 E 115/2007-12 (jímž okresní soud podle svého rozsudku ze
dne 4. 9. 2006, č. j. 9 C 13/2006-14, k uspokojení pohledávky oprávněného ve
výši 44 186,- Kč a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 1 770,- Kč,
nařídil výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí povinných a uložil jim zaplatit
oprávněnému společně a nerozdílně náklady výkonu rozhodnutí v částce 890,- Kč),
podal povinný ad 1) dovolání.
Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení
a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl
právnicky vzdělán, okresní soud jej usnesením ze dne 22. 1. 2008, č. j. 21 E
115/2007-37, doručeným mu 13. 2. 2008, vyzval, aby si ve lhůtě 15 dnů od
doručení usnesení zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné
dovolání; zároveň jej poučil, že dovolání musí být advokátem sepsáno a že
nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Povinný však na výzvu
nereagoval a vytčený nedostatek neodstranil.
Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)
plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být
zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li
si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova
zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil
nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním
ztotožňuje.
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž
splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6,
ročník 2000 pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž
nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro
neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení
končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes
řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2
a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Povinný ad 1) z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno,
oprávněnému však v tomto stádiu řízení náklady nevznikly; tomu odpovídá výrok,
že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo (§ 243b odst.
5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2, věta první, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. prosince 2008
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu