Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 1088/2013

ze dne 2013-05-29
ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.1088.2013.1

20 Cdo 1088/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. v exekuční věci oprávněných a) M. F., b) M. P., a c) M. F., zastoupených JUDr. Lambertem Halířem, advokátem se sídlem v Praze 5, Kroftova 1, proti povinnému Z. P., zastoupeného Mgr. Martinem Zikmundem, advokátem se sídlem v Plzni, Šafaříkovy sady 5, pro 222.184,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 75EXE 1095/2012, o dovolání oprávněných proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 27. září 2012, č. j. 61Co 447/2012-55, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Oprávnění jsou povinni zaplatit povinnému společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1860,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Martina Zikmunda.

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud změnil usnesení z 11. 7. 2012, č. j. 75EXE 1095/2012-22, kterým okresní soud nařídil exekuci, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, podali oprávnění dovolání.

Povinný navrhl zamítnutí dovolání.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb., a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, zákona č. 404/2012 Sb.).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. l o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Z ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. plyne, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Jestliže v souzené věci krajský soud rozhodl o odvolání povinného 27. 9. 2012, dovolání proti tomuto rozhodnutí již není přípustné.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. Jelikož dovolání bylo odmítnuto, vzniklo povinnému podle ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 1250,- Kč, představující odměnu za zastoupení advokátem (§ 1 odst. 1, § 2 odst. 1, § 12 odst. 2, § 14 odst. 1, § 15 a § 16 odst. 2 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném od 1. 3. 2012), sníženou o 50 % podle § 18 odst. 1 vyhlášky, a v částce 300,- Kč paušální náhrady podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, jakož i DPH ve výši 20 %, tj. částce 310,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. května 2013

JUDr. Vladimír Mikušek předseda senátu