20 Cdo 1091/2022-207
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného O. L., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Magdalénou Ponczou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Českobratrská 1403/2, proti povinným 1) A. Č., narozenému XY, bytem v XY, 2) V. R., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Janou Harcovou, advokátkou se sídlem v Miloticích, Školní 601, 3) BIZPOINT s.r.o., se sídlem v Praze 1, Krakovská 583/9, identifikační číslo osoby 01849611, zastoupenému JUDr. Janou Bärovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Týnská 1053/21, pro 5 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 49 EXE 2755/2019, o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2021, č. j. 16 Co 324/2021-176, takto:
I. Návrh oprávněného na odklad vykonatelnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2021, č. j. 16 Co 324/2021-176, se zamítá. II. Právní moc usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2021, č. j. 16 Co 324/2021-176, se odkládá do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu o dovolání oprávněného podaného proti tomuto usnesení.
Ve shora uvedené věci podal oprávněný dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2021, č. j. 16 Co 324/2021-176, kterým odvolací soud usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. 6. 2021, č. j. 49 EXE 2755/2019-127, jímž soud prvního stupně zamítl návrh povinných 2) a 3) na zastavení exekuce ze dne 12. 5. 2019, změnil tak, že se exekuce zastavuje (výrok I.) a dále rozhodl o nákladech řízení a nákladech exekuce (výrok II. až IV.).
V dovolání oprávněný mimo jiné navrhl, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného usnesení, jelikož hrozí závažná újma na jeho právech a majetku, která je spatřována v tom, že z jeho pohledávky se stane pohledávka nedobytná a dojde k tomu, že mu naroste ztráta o zaplacené náklady řízení povinným. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Výrok rozhodnutí soudu o návrhu na zastavení exekuce se nevykonává (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), proto Nejvyšší soud návrh oprávněného na odklad vykonatelnosti zamítl. Protože však v dané věci jsou splněny předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud, aniž by tím předjímal výsledek dovolacího řízení, odložil právní moc usnesení odvolacího soudu do okamžiku pravomocného rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 5. 2022
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu
3. K dovolání se vyjádřil povinný 3). Podle jeho názoru je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí. Trvá na tom, že notářský zápis je nevykonatelný, protože ke dni sepisu povinní nemohli uznat svůj dluh, když tento neexistoval. Zdůraznil, že exekučním titulem je notářský zápis sepsaný explicitně podle § 71a odst. 1 notářského řádu. Pokud by byl vázán na splnění odkládací podmínky, jak míní dovolatel, pak bylo třeba její splnění prokázat způsobem stanoveným zákonem (listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem) již při podání exekučního návrhu, což se nestalo. Závěrem navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl a přiznal povinnému 3) náhradu nákladů tohoto řízení.
4. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále též jen „o. s. ř.“. Dovolání není přípustné.
5. Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových
zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti.
6. V projednávané věci je exekučním titulem notářský zápis, sepsaný dne 11. 4. 2017 Mgr. Kamilou Mirafuentes, notářkou v Novém Jičíně, NZ 116/2017, N 107/2017. Skládá se ze dvou částí. Část A obsahuje smlouvu povinných 1) a 2) s oprávněným (zapůjčitelem) o přistoupení k dluhu vydlužitele, tj. povinného 3), ze smlouvy o zápůjčce. V textu smlouvy se konstatuje, že k okamžiku podpisu notářského zápisu oprávněný dokládá, že zapůjčená částka byla zaslána na účet vydlužitele. Část B notářského zápisu sepsaná s povinným 1), 2) a 3) obsahuje prohlášení všech povinných (solidárně zavázaných) podle ustanovení § 71a odst. 2 notářského řádu o uznání dluhu se svolením k vykonatelnosti.
7. Nejvyšší soud nesdílí názor dovolatele, že by notářský zápis v projednávané věci splňoval všechny formální náležitosti exekučního titulu. Podle § 71a odst. 1 notářského řádu notářský zápis o právním jednání, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitý dluh vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu právním jednáním, o kterém je notářský zápis, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být i výše dluhu a lhůta pro plnění.
8. Podle § 71a odst. 2 notářského řádu notářský zápis o právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být vedle výše dluhu, označení právního důvodu dluhu a osoby věřitele také lhůta pro zaplacení dluhu a povinnost účastníka zaplatit dluh ve lhůtě.
9. Část A notářského zápisu obsahuje, jak již bylo řečeno výše, smlouvu o přistoupení k dluhu (§ 1892 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. z.“), jíž se mezi oprávněným a povinným 1) a 2) zakládá závazkový právní vztah. Neobsahuje však již další náležitosti uvedené v § 71a odst. 1 notářského řádu, takže v této části notářský zápis jako exekuční titul neobstojí.
9. Část B notářského zápisu výslovně odkazuje na ustanovení § 2053 o. z. a § 71a odst. 2 notářského řádu a obsahuje prohlášení solidárně zavázaných povinných 1), 2) a 3), že uznávají, že dluží oprávněnému k dnešnímu dni (ke dni sepisu notářského zápisu) finanční částku v celkové výši 5 000 000 Kč. Povinní výslovně svolují k vykonatelnosti tohoto notářského zápisu, jestliže svou povinnost zaplatit dlužnou částku řádně a včas nesplní. Zápis v této části formálně vystihuje náležitosti stanovené v § 71a odst. 2 notářského řádu, učiněná prohlášení po obsahové stránce zcela určitě nelze považovat za dohodu oprávněného s povinnými (a tedy aplikovat na ni stávající judikaturu týkající se notářského zápisu o dohodě), přičemž svolení k přímé vykonatelnosti směřuje k právě uznávaným závazkům.
Nelze pak přehlédnout, že jednostranná prohlášení (uznání peněžitého dluhu) nijak nereflektují předchozí text v části A zápisu, z něhož se podává, že zápůjčka vydlužitele reálně dosud nevznikla, protože předmět zápůjčky byl ke dni sepisu notářského zápisu teprve odeslán na účet vydlužitele. Z tohoto důvodu ani v této části notářský zápis jako exekuční titul neobstojí.
10. Ve smyslu § 2053 o. z. je uznání dluhu jednostranným právním jednáním dlužníka adresovaným věřiteli, jímž činí písemnou formou výslovné uznávací prohlášení směřující k potvrzení existence dluhu, včetně jeho důvodu a výše. Důsledkem takového uznání je přerušení promlčení a počátek běhu nové promlčecí doby (§ 639 o. z.) a vznik vyvratitelné právní domněnky, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval (důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka). Nejvyšší soud například ve svém rozsudku ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2226/2018, vysvětlil, že uznání dluhu plní zajišťovací funkci tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu není samostatným zavazovacím důvodem a existuje-li právní důvod plnění, není uznáním dluhu nahrazen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011 sp. zn. 33 Cdo 1368/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012 sp. zn. 28 Cdo 344/2012 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2011 sp. zn. 33 Cdo 897/2010).
11. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2536/2009, dospěl k závěru, že uznání dluhu podle § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákona, je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli, který lze učinit až poté, co dluh vznikl (dále srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 1814/2011). Dovolací soud rovněž dovodil, že je vyloučeno, aby před předáním peněz (před vznikem závazkového právního vztahu) žalovaný dluh z půjčky uznával (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.
5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 475/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3609/2018). Obdobně v usnesení ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. 20 Cdo 3387/2018, Nejvyšší soud připomněl, že uznání dluhu zakládá vyvratitelnou právní domněnku trvání dluhu v okamžiku jeho uznání. Z toho plyne, že dlužníku musí být peněžní prostředky poskytnuty a není možno dluh uznat pod podmínkou, že vznikne. Naopak lze uznat dluh splatný i nesplatný. Uznávaný dluh musí být jednoznačně nezaměnitelně identifikován (co do důvodu i výše).
Dlužník samostatně neuznává dobu pro splnění dluhu, proto lhůta pro zaplacení dluhu (doba plnění) a povinnost zaplatit dluh ve lhůtě nemusí odpovídat době plnění uvedené v právním důvodu dluhu. Lhůta pro zaplacení dluhu, která je povinnou náležitostí tohoto typu notářského zápisu, musí být uvedena pouze z důvodu vykonatelnosti a sama o sobě nemá dopad do hmotněprávních ujednání mezi věřitelem a dlužníkem.
12. Vytýká-li dovolatel, že závěr odvolacího soudu o nevykonatelnosti notářského zápisu je vůči oprávněnému nepřiměřeně tvrdý, nespravedlivý a koliduje s dobrými mravy, je třeba připomenout, že oprávněný se mohl a může domáhat vydání řádného exekučního titulu u příslušného soudu, na němž by v případném nalézacím řízení mohla být řešena i uvedená kolize s dobrými mravy. Samotná námitka rozporu s dobrými mravy závěr soudu o vykonatelnosti či nevykonatelnosti exekučního titulu nemůže zvrátit.
13. Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., a dovoláním napadené usnesení je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 10. 2022
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu