20 Cdo 1219/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Petra Šabaty v exekuční věci oprávněného N. C., s. r. o., zastoupené advokátem, proti povinné H. Š., zastoupené advokátkou, pro 132.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 38 Nc 5635/2005, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2007, č. j. 19 Co 25/2007-21, takto:
Dovolání se odmítá.
Shora označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 24. 6. 2005, č. j. 38 Nc 5635/2005-8, kterým obvodní soud nařídil podle směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2005, č. j. 24 Sm 16/2005-10, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 132.000,- Kč, exekuci na majetek povinné a jejím provedením pověřil soudní exekutorku.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala povinná dovolání. Protože však nebyla řádně zastoupena, obvodní soud ji k její žádosti usnesením ze dne 18. 7. 2007, č. j. 38 Nc 5635/2005-43, ustanovil zástupce advokátku. Usnesení nabylo právní moci dne 22. 9. 2007.
Podle ustanovení § 43 odst. 2, věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), které platí i pro řízení u dovolacího soudu (§ 243c odst. 1 o. s. ř.), není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).
Z uvedeného vyplývá, že neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může odvolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné (prekluzivní) lhůty se původně odstranitelné vady dovolání stávají vadami neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno, se proto po uplynutí lhůty stává bezpředmětnou. Protože pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Jelikož v projednávané věci dovolání ze dne 22. 5. 2007 (sepsané pouze dovolatelkou) neobsahuje dovolací důvody, pro něž se rozhodnutí odvolacího soudu napadá a ani ze skutečností uvedených v dovolání nelze usoudit, zda je nějaký dovolací důvod dán, a protože ustanovená zástupkyně ve lhůtě dvou měsíců (tedy do 22. 11. 2007) vady dovolání neodstranila, a to ani podáním ze dne 28. 1. 2008, ve kterém pouze „odkazuje na důvody, které v dovolání ze dne 22. 5. 2007 uvedla přímo povinná H. Š.“ (č.l. 53), marným uplynutím lhůty uvedené v § 241b odst. 3 o. s. ř. se tak vady dovolání staly vadami neodstranitelnými. Nejvyšší soud proto vadné dovolání s ohledem na výše uvedené skutečnosti podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. května 2008
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu