20 Cdo 1399/2023-1076
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné D. H., narozené XY, bytem ve XY, proti povinnému P. H., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou se sídlem v České Lípě, Jižní 1820, prodejem nemovitých věcí, pro 50 200 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 9 E 17/2017, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 1. 2023, č. j. 30 Co 301/2022-1033,
I. Dovolání se odmítá.
II. Povinný je povinen zaplatit oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 27. 5. 2022, č. j. 9 E 17/2017-919, kterým Okresní soud v České Lípě zastavil řízení o ustanovení zástupce z řad advokátů povinnému (výrok I.), zamítl návrh povinného na zrušení dražební vyhlášky (výrok II.) a zamítl návrh na vydání předběžného opatření (výrok III.).
2. Povinný v dovolání namítá, že nebyl vyslechnut, nebyl poučen o svých právech a povinnostech a s přihlédnutí k neustanovení zástupce z řad advokátů mu nebyla vysvětlena skutková či právní situace. Podle povinného tak odvolací soud porušil jeho právo na spravedlivý proces. Dovolatel přípustnost dovolání spatřuje v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení „otázky hmotného a taktéž procesního práva tykající se důvodů ustanovení zástupce účastníka řízení ve vykonávacím řízení, zejména pokud jde o otázku zkoumání možnosti a nezbytnosti tohoto ustanovení, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena“. Dále uvedl, že „otázka výslechu povinného ve vykonávacím řízení již byla opakovaně judikaturou řešena a soudy prvního i druhého stupně se od ní odchýlily, a to bez uvedení přesvědčivých a relevantních důvodů“. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
3. Oprávněná k výzvě soudu prvního stupně ve vyjádření uvedla, že přestože povinný disponoval dostatečnými peněžními prostředky a statisícové finanční částky půjčoval a daroval třetím osobám, stanovené výživné jí nehradil.
4. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též „o. s. ř.“.
5. Dovolání není přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu v části, jíž byl potvrzen výrok I. a III. soudu prvního stupně, neboť jimi bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce a o předběžném opatření – srov. § 238 odst. 1 písm. f) a j) o. s. ř.
6. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.).
7. Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až § 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
8. Pokud se týče rozhodnutí odvolacího soudu v části, jíž byl potvrzen výrok II. soudu prvního stupně zamítající návrh povinného na zrušení dražební vyhlášky, povinný k němu žádnou otázku procesního či hmotného práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., nevznesl a tuto vadu dovolání v průběhu trvání dovolací lhůty neodstranil. Namítá-li, dovolatel, že nebyl k věci vyslechnut a poučen, vytýká soudu případnou vadu řízení, k níž však dovolací soud může přihlédnout pouze v případě, že je dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).
9. Nejvyšší soud proto postupoval podle § 243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.
10. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3, § 224 odst. 1, § 151 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Oprávněná, která nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem a současně nedoložila výši svých hotových výdajů, má právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, jež jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, v paušální výši 300 Kč (§ 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální
náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 6. 2023
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu