20 Cdo 1406/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců A) L. M., a B) R. M., proti žalovaným 1) F. H., a 2) V. H., o povolení obnovy řízení, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 15 C 254/2000, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 3. 2002, č.j. 12 Co 643/2001-39, takto :
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 21. 6. 2001, č.j. 15 C 254/2000-27, kterým Okresní soud v Karlových Varech zamítl návrh, jímž se žalovaní domáhali povolení obnovy řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 15 C 286/91, a rozhodl o nákladech řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadli žalovaní (zastoupeni advokátem) dovoláním (doplněným podáním ze dne 18. 11. 2002), jímž navrhli, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobci se ztotožnili se závěry, na nichž odvolací soud své rozhodnutí založil; požadují proto, aby dovolání bylo jako nedůvodné „odmítnuto.“
Protože rozhodnutí soudů obou stupňů v řízení vedeném pod sp. zn. 15 C 286/91, jehož obnova je navrhována, byla vydána přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (část dvanáctá, hlava I, bod 16. cit. zákona), Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm – oproti očekávání dovolatelů – podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do 31. 12. 2000 [(dále též jen „o.s.ř.“), srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 17. cit. zákona].
Dovolání je opožděné.
V usnesení ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. 29 Odo 196/2001, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2001 pod č. 70, Nejvyšší soud vysvětlil, že projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu bodu 17. hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí nejen posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání nebo vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, nýbrž i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání.
Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, popřípadě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 1, věta první, odst. 2, věta druhá, o.s.ř.). Dovolací lhůta jednoho měsíce je lhůtou procesní a zákonnou, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 240 odst. 2, věta první, o.s.ř.).
V projednávané věci byl stejnopis písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu, který poučení o mimořádném opravném prostředku (dovolání) v souladu s ustanovením § 169 odst. 1 o.s.ř. neobsahoval, prostřednictvím pošty doručen dne 2. 5. 2002 zástupci žalobců (JUDr. P. T.) a dne 3. 5. 2002 zástupci žalovaných (JUDr. J. K.); právní moci nabylo dne 3. 5. 2002 (srov. § 167 odst. 2, § 159 odst. 1, § 211 o.s.ř.). Z uvedeného vyplývá, že posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání bylo pondělí 3. 6. 2002 (srov. § 57 odst. 2, 3 o.s.ř.).
Bylo-li dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu podáno osobně u soudu prvního stupně až 25. 6. 2002, stalo se tak zjevně po uplynutí zákonné lhůty (po uplynutí této lhůty bylo ostatně též vyhotoveno /je datováno 24. 6. 2002/). Nejvyšší soud proto dovolání – bez jednání (§ 243a odst. 1 o.s.ř.) – podle ustanovení § 243b odst. 4, věty první, a § 218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. odmítl.
Rozhodnutí o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 4, větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, větu první (per analogiam) o.s.ř. Protože žalobcům by náhrada nákladů právní služby (vyjádření k dovolání) příslušela jen, bylo-li by jejich vynaložení potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva – a tato podmínka splněna není (vyjádření se otázky, která byla pro výsledek dovolacího řízení určující, nedotýká) – rozhodl dovolací soud, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. května 2003
JUDr. Pavel K r b e k , v.r.
předseda senátu