20 Cdo 1460/2023-190
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Kinetix Investment s. r. o., se sídle v Praze, Vyšehradská č. 1349/2, identifikační číslo osoby 02286378, proti povinnému K. J., narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Tomášem Opatrným, advokátem se sídlem v Kroměříži, Masarykovo náměstí č. 128, pro 668 400 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 32 EXE 824/2017, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 2. srpna 2022, č. j. 60 Co 120/2022-147, takto: Dovolání povinného se odmítá.
Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 11. května 2022, č. j. 32 EXE 824/2017-122, zamítl návrh povinného na zastavení exekuce. Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, usnesením ze dne 2. srpna 2022, č. j. 60 Co 120/2022-147, k odvolání povinného usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu se podává, že povinný navrhl zastavení exekuce z důvodu zániku vymáhané pohledávky jednostranným zápočtem pohledávek. Proti v této exekuci vymáhané pohledávce povinný započetl svou údajnou pohledávku ve výši 115 000 eur, která měla vzniknout (ve stručnosti) následovně: Společnost PROM TRADE LTD.
se smluvně zavázala poskytnout ručení a vystavit ručitelské prohlášení včetně bankovní garance pro úvěr oprávněné do výše 284 000 000 eur, a to za odměnu ve výši 5 % z poskytnuté záruky, tedy v celkové výši 14 200 000 eur. Bylo ujednáno, že odměna je splatná do 5 dnů od připsání finančních prostředků z poskytnutého úvěru na účet klienta od banky. K poskytnutí úvěru však poté nedošlo, a tedy ani nenastala splatnost odměny. Následně byla uzavřena dohoda o prominutí a narovnání dluhu týkající se odměny ve výši 14 200 000 eur, v níž se strany mimo jiné dohodly, že oprávněná zaplatí věřiteli pohledávky s různými splatnostmi v celkové výši 115 000 eur.
Tato dohoda ovšem nebyla podepsána oprávněnou. Poté byla údajná pohledávka ve výši 115 000 eur několikrát postoupena, až se jejím vlastníkem stal povinný, který následně uplatnil shora uvedený zápočet vůči oprávněné. Odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že absentující splatnost pohledávky použité k započtení má ten důsledek, že taková pohledávka není způsobilá k započtení, a byla-li k započtení použita, nemohla vyvolat účinky započtení. Dále dospěl odvolací soud k závěru, že dohoda o prominutí a narovnání dluhu nemá účinky vůči oprávněné, která nebyla jejím účastníkem.
Pokud měla být k započtení použita pohledávka z této dohody, jedná se o nesplatný a neexistující závazek, a započtení tak nemohlo vyvolat účinek zániku dluhu započtením. Nad rámec shora uvedeného odvolací soud dodal, že se ztotožňuje rovněž s argumentací soudu prvního stupně ohledně jeho argumentace akcesoritou ručení (Jestliže nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru, jako smlouvy hlavní, nemohlo platně vzniknout ručení dle smlouvy o ručení, resp. ručitelského prohlášení, jako smlouvy vedlejší. Protože nebylo poskytnuto ručení, nebyla oprávněná povinna k úhradě odměny.).
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje ze skutečnosti, že podle jeho názoru odvolací soud nesprávně posoudil 3 právní otázky ohledně vzniku vedlejších závazků z ručitelského prohlášení, které dosud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny a jejichž „zodpovězení je důležité pro posouzení právní věci dovolatele, příp. dalších subjektů soukromého práva.“ Dovolatelem předkládané otázky znějí:
1. Vyplývají z ručitelského prohlášení i jiné práva a povinnosti než závazek spočívající v povinnosti splnit dluh za dlužníka v případě, že jej dlužník na výzvu věřitele neplní?
2. Vyplývají z ručitelského prohlášení i jiné práva a povinnosti než závazek ručitele splnit dluh za dlužníka i v případě, že nedojde k uzavření hlavní smlouvy?
3. Je možné se v rámci ručitelského prohlášení zavázat i k jiným právům a povinnostem? Je možné, aby se v rámci dvoustranného ručitelského prohlášení zavázala k právům a povinnostem i jiná smluvní strana? Dovolatel uvádí, že i když ručení k hlavnímu závazku nevzniklo, vznikl závazek oprávněné uhradit ručiteli odměnu za poskytnutí ručitelského oprávnění ve výši 5 %, tedy 14 200 000 eur. Dovolatel nesouhlasí s tím, že se odvolací soud ztotožnil s názorem soudu prvního stupně v otázce akcesority ručení, a navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. ledna 2022 (srov. část první čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, zdůraznil, že dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2376/2013). Napadá-li dovolatel v nyní řešené věci výlučně argumentaci týkající se akcesority ručení, kterou odvolací soud navíc uvedl pouze nad rámec odůvodnění svého rozhodnutí, nejsou dovoláním nijak zpochybněny nosné důvody rozhodnutí odvolacího soudu. V dovolání předložená argumentace nemůže nijak ovlivnit závěr odvolacího soudu, že vymáhaná pohledávka nezanikla v důsledku započtení, a návrh na zastavení exekuce je proto nedůvodný. Nelze tedy než uzavřít, že přípustnost dovolání není založena, poněvadž na řešení dovolatelem předložených otázek napadené rozhodnutí nezávisí. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. 6. 2023
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu