20 Cdo 1491/2024-218
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné České republiky - Obvodního soudu pro Prahu 2, se sídlem v Praze 2, Francouzská 808/19, identifikační číslo osoby 00024392, proti povinnému J. F., pro 15 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 21 EXE 228/2019, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. srpna 2023, č. j. 20 Co 203/2023-142, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1/ Krajský soud v Praze (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 28. 8. 2023, č. j. 20 Co 203/2023-142, potvrdil usnesení Okresního soudu v Nymburce (dále „soud prvního stupně“) ze dne 11. 4. 2023, č. j. 21 EXE 228/2019-113, v rozsahu odvoláním napadeného výroku o zamítnutí návrhu povinného ze dne 15. 3. 2023 na odklad provedení exekuce vedené u soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno-město, pod sp. zn. 030 EX 2252/19. 2/ Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž současně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, rovněž navrhl, aby dovolací soud odložil „vykonatelnost“ napadeného usnesení.
3/ Soud prvního stupně věc dovolacímu soudu předložil poté, co usnesením ze dne 19. 10. 2023, č. j. 21 EXE 228/2019-158, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 22. 4. 2024, č. j. 20 Co 273/2023-209, povinnému osvobození od soudních poplatků nepřiznal a jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítl. 4/ Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl.
II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „o. s. ř.“. 5/ Dovolání povinného není přípustné, neboť směřuje jednak proti usnesení odvolacího soudu vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.
s. ř.), jednak proti usnesení o odkladu provedení exekuce (§ 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.). 6/ Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání povinného odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.), aniž bylo nutné zabývat se s ohledem na objektivní nepřípustnost dovolání nedostatkem povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. § 241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř.) či rozhodováním o osvobození od soudního poplatku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
15. července 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021). V tomto případě totiž vzniká účastníku poplatková povinnost podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZSOP“), až uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř.; o takové povinnosti rozhodne soud prvního stupně (§ 3 odst. 3 ZSOP). 7/ Se zřetelem k výsledku dovolacího řízení, k Ústavním soudem zdůrazněné přiměřené lhůtě pro rozhodnutí dovolacího soudu a k akcesorické povaze návrhu dovolatele na odklad „vykonatelnosti“ napadeného usnesení není uvedený návrh projednatelný, přičemž dovolací soud v tomto případě zvláštní zamítavé rozhodnutí nevydává (viz nález Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dále viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. 20 Cdo 873/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2017, sp. zn.
20 Cdo 2481/2017). 8/ O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.