20 Cdo 155/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného Městského bytového podniku P., státního podniku v likvidaci, proti povinnému Bytovému družstvu občanů P., družstvu, pro částku 3,152.698,79 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 22 Nc 5424/2002, o dovolání JUDr. J. S., soudní exekutorky Exekutorského úřadu P., zastoupené advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze 17. září 2003, č.j. 29 Co 366/2003-57,
Dovolání se odmítá.
Usnesením z 27. 3. 2003, č.j. 22 Nc 5424/2002-40, okresní soud zastavil exekuci (výrok I.), povinného zavázal zaplatit exekutorce náklady exekuce ve výši 4.919,- Kč (čímž změnil příkaz k úhradě nákladů exekuce ze 17. 1. 2003, sp. zn. Ex 115/2002, viz výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.)
Krajský soud k odvolání exekutorky usnesení okresního soudu v jeho II. výroku – ve znění pouze doplněném o jméno, příjmení a sídlo soudní exekutorky – potvrdil (1. výrok usnesení odvolacího soudu), konstatoval, že „ve výroku I. a III. zůstává usnesení soudu prvního stupně nedotčeno (2. výrok usnesení odvolacího soudu), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (3. výrok usnesení odvolacího soudu).
V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 238a odst. 1 písm. d) o.s.ř. ve spojení s ustanoveními § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3
o.s.ř. a § 52 odst. 1 exekučního řádu, exekutorka namítá nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), jež spatřuje (mimo jiné) v – podle jejího názoru nesprávné – aplikaci ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky č. 330/2001 Sb., ačkoli použito mělo být ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), odst. 3 citované vyhlášky.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.
Pokud jde o tu část, v níž dovolání směřuje proti 1. výroku usnesení odvolacího soudu, jímž bylo usnesení okresního soudu v jeho II. výroku, tedy o nákladech exekuce, potvrzeno, není dovolání přípustné; podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce (§ 52 odst. 1 ex. řádu) v jejich taxativních výčtech uvedeno není, a podle § 237 odst. 1 o.s.ř. proto, že usnesení o nákladech exekuce, stejně jako o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé ( k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod pořadovým číslem 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod poř. č. 88).
V části směřující proti 2. výroku napadeného usnesení, jímž odvolací
soud konstatoval, že ve výroku I. (o zastavení exekuce) a III. (o náhradě nákladů řízení před okresním soudem) „zůstává usnesení soudu prvního stupně nedotčeno,“ není dovolání přípustné již proto, že takový výrok – vůbec – nemá povahu rozhodnutí ve věci (viz též rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 1. 1999, sp.zn. 26 Cdo 60/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 1999, pod poř. č. 40).
Z výše uvedeného důvodu, tedy proto, že rozhodnutí o nákladech řízení (obecně) není usnesením ve věci samé, a také proto, že výrok o náhradě nákladů (tentokrát) odvolacího řízení není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím, není dovolání (směřující výslovně do všech výroků napadeného usnesení) přípustné ani do výroku posledního (3.), jímž odvolací soud rozhodl podle § 224 o.s.ř. (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003 pod poř. č. 4).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§ 88 odst. 1 exekučního řádu).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. března 2005
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.
předseda senátu