Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 1561/99

ze dne 2000-10-31
ECLI:CZ:NS:2000:20.CDO.1561.99.1

20 Cdo 1561/99

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce m. H. proti žalovanému O. D., o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, pod sp. zn. 26 C 375/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soud v Ostravě ze dne 15.4.1999, č.j. 13 Co 322/99-39, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (posléze zastoupen advokátkou) včasné dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř. Žalobce nepodal žalobu do 30 dnů od skončení nájmu, a proto, uvádí se v dovolání, měla být věc po právní stránce posouzena z hlediska ustanovení § 676 odst. 2 obč. zák. Soudy též opomněly, posuzujíce otázku bytové náhrady, přihlédnout k ustanovení § 3 obč. zák.

Dovolání není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku upravují § 237, § 238 a § 239 o.s.ř.

Vady vyjmenované v § 237 odst. 1 o.s.ř., k nimž je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, v dovolání namítány nebyly, z obsahu spisu se nepodávají a přípustnost dovolání proto odtud dovodit nelze. Přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a/ o.s.ř., neboť napadený rozsudek není rozsudkem měnícím, nýbrž potvrzujícím, a ustanovení § 238 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. není rovněž použitelné, jelikož není splněna podmínka, aby potvrzujícímu rozsudku předcházel rozsudek, kterým by soud prvního stupně rozhodl jinak než v rozsudku dřívějším.

Podobně nelze přípustnost dovolání dovodit ani z ustanovení § 239 o.s.ř.; dle prvého odstavce tohoto ustanovení proto, že ji ve výroku svého rozhodnutí odvolací soud nezaložil, a z hlediska odstavce druhého zde není odpovídajícího návrhu účastníka, jemuž by odvolací soud nevyhověl.

Dovolání, které není přípustné, Nejvyšší soud odmítl (§ 243b odst. 4, § 218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 234b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, věty první (per analogiam), o.s.ř.; žalobci, který by měl na jejich náhradu nárok, však ve stadiu dovolacího řízení (dle obsahu spisu) prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2000

JUDr. Vladimír K u r k a , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová