20 Cdo 1604/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné L. P., proti povinným 1) J. Ch., a 2) K. Ch., o výkon rozhodnutí vyklizením bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 22 E 1011/2000, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2002, č.j. 18 Co 631/2001-50, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Oprávněná napadla dovoláním v záhlaví označené rozhodnutí, kterým městský soud potvrdil usnesení ze dne 18. 9. 2001, č.j. 22 E 1011/2000-44, jímž Obvodní soud pro Prahu 3 prohlásil výkon rozhodnutí vyklizením povinných do náhradního ubytování (dvoulůžkového a třílůžkového pokoje v ubytovně B. T., s. r. o., P.), jehož provedení bylo nařízeno usnesením téhož soudu ze dne 8. 2. 2001, č.j. 22 E 1011/2000-18, nepřípustným, zastavil ho a rozhodl o nákladech řízení.
Podle ustanovení § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Podle ustanovení § 241 odst. 2 o.s.ř., nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání.
Při podání dovolání nebyla oprávněná zákonem stanoveným způsobem zastoupena a z obsahu jejího podání ani nevyplývalo, že by měla právnické vzdělání.
Usnesením ze dne 24. 9. 2002, č.j. 20 Cdo 1604/2002-59, Nejvyšší soud proto oprávněnou vyzval, aby do patnácti dnů od doručení rozhodnutí předložila procesní plnou moc advokáta (popř. doklad potvrzující, že sama má právnické vzdělání); současně ji vedl k tomu, co musí – ve vztahu k již podanému dovolání – jí zvolený advokát učinit, aby podmínka obligatorního zastoupení byla splněna. Obsahem usnesení bylo i poučení o tom, že dovolací řízení bude zastaveno, nevyhoví-li dovolatelka výzvě.
Na výzvu Nejvyššího soudu, která jí byla doručena 3. 10. 2002 (§ 46 odst. 2 o.s.ř.), reagovala dovolatelka tak, že navrhla provedení výkonu rozhodnutí (rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19. 10. 1998, sp. zn. 4 C 19/98, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 1999, sp. zn. 18 Co 93/99), nařízeného usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 z 10. 8. 2000, č.j. 22 E 1011/2000-7, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze z 8. 11. 2000, č.j. 15 Co 473/2000-13, vyklizením povinných do zajištěného náhradního ubytování (bytu č. 1a ve zvýšeném přízemí domu č.p. 1033 v P.); obsahem návrhu ze dne 7. 10. 2002 (došlým soudu prvního stupně dne 10. 10. 2002), je i udělení plné moci JUDr. F. Ř., advokátu.
Protože advokát již podané dovolání nepodepsal, popřípadě se s ním neztotožnil některým ze způsobů uvedených ve výroku II. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, č.j. 20 Cdo 1604/2002-59 (za ztotožnění se s dovoláním nelze považovat jím podepsaný návrh na provedení výkonu rozhodnutí, o němž přísluší rozhodnout soudu prvního stupně), je namístě závěr, že dovolání není sepsáno advokátem, jehož si dovolatelka zvolila (srov. § 241 odst. 2 o.s.ř.); nedostatek povinného zastoupení tak zůstal neodstraněn.
Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení právě pro jeho neodstranění zastavuje – vydání rozhodnutí, kterým se řízení končí (§ 241 o.s.ř.), a protože ke zhojení uvedeného nedostatku přes opatření soudu nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil (§ 104 odst. 2, § 243c odst. 1 o.s.ř.).
Oprávněná (dovolatelka) z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, povinným však v tomto stadiu řízení (podle obsahu spisu) žádné náklady nevznikly; tomu odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z nich.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2002
JUDr. Pavel Krbek, v.r.
předseda senátu