Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 1622/2003

ze dne 2004-11-30
ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1622.2003.1

20 Cdo 1622/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci exekuce oprávněného Ing. P. A. proti povinné A. M., o nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. Nc 8680/2002, o pořádkové pokutě, o dovolání JUDr. O. S., soudního exekutora, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11.4.2003, č.j. 19 Co 201/2003-29, takto:

Dovolání se odmítá.

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně uložil JUDr. Oldřichu Svobodovi, soudnímu exekutorovi, pořádkovou pokutu (§ 53 odst. 1 o.s.ř.) ve výši 8.000,- Kč.

JUDr. Oldřich Svoboda ve včasném dovolání, jež pokládá za přípustné dle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., namítl, že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.).

Podle § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen exekučního řádu), platí, že tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o soudním výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také nařízení a provádění exekuce podle tohoto zákona.

Dovolání není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti napadeném usnesení o uložení pořádkové pokuty podle § 53 o.s.ř. (§ 52 odst. 1 exekučního řádu) nezakládají ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. zcela zjevně, neboť nejde o usnesení v nich vyjmenovaná (nejde ani o rozhodnutí o návrhu na nařízení exekuce).

Co do ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. platí, a dovolatel tuto okolnost přehlíží, že upravuje (pozitivně) přípustnost dovolání je proti těm usnesením, jež jsou rozhodnutími ve věci samé; usnesení o uložení pořádkové pokuty ani jím však není (srov. kupříkladu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.12.1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné pod č. 61/1998 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Není-li dovolání přípustné, nezbývá Nejvyššímu soudu, než je podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítnout.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. listopadu 2004

JUDr. Vladimír K ů r k a , v.r.

předseda senátu