Podmínku právnického vzdělání dle ustanovení § 241 odst. 1 o.s.ř. splňuje jen dovolatel, který získal vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice nebo vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území ČSFR nebo jejích právních předchůdců, případně dovolatel s nostrifikovaným zahraničním vysokoškolským právnickým vzděláním. Ukončené studium na fakultě veřejné bezpečnosti Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti podmínku právnického vzdělání dovolatele ve smyslu § 241 odst. 1 o.s.ř. nesplňuje.1)
nosti podmínku právnického vzdělání dovolatele ve smyslu § 241 odst. 1 o.s.ř. nesplňuje.1)
Soud: Nejvyšší soud
Spisová značka: 20 Cdo 1638/98
Datum rozhodnutí: 28.01.1999
Typ rozhodnutí: Usnesení
Heslo: Podmínky řízení
Kategorie rozhodnutí: A
Publikováno ve sbírce pod číslem: 25 / 2000
Podána ústavní stížnost.
Usnesením ze dne 6. února 1998 M ě s t s k ý s o u d v Praze odmítl jako
opožděné odvolání žalovaného proti rozsudku O b v o d n í h o s o u d
u pro Prahu 2 ze dne 5. září 1997. Proti tomuto usnesení podal žalovaný
včasné dovolání, jímž se domáhal jeho zrušení.
Na výzvu soudu prvního stupně, doručenou mu 15. 5. 1998, dovolatel, jenž nebyl
při podání dovolání zastoupen, předložil jako doklad o svém právnickém vzdělání
fotokopii diplomu ze dne 29. 7. 1979, o zakončení studia na fakultě veřejné
bezpečnosti Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti a získání vysokoškolské
kvalifikace v oboru právně bezpečnostním. Usnesením ze dne 28. května 1998,
doručeným 15. 7. 1997 (srov. doručenku u č. l. 74 p. v.) pak soud prvního
stupně dovolatele mimo jiné vyzval, aby si do patnácti dnů zvolil právního
zástupce z řad advokátů nebo doložil, že má právnické vzdělání; poučil jej
současně, že výše označený doklad za průkaz právnického vzdělání ve smyslu §
241 odst. 1 o.s.ř. nepokládá, jakož i o tom, že nebude-li výzvě vyhověno, bude
dovolací řízení zastaveno. V reakci na toto usnesení dovolatel podáním ze dne
30. 7. 1997 (č. l. 75) soudu sdělil, že své právnické vzdělání již doložil
citovaným diplomem a že absolventi Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti
nesplňují toliko podmínku vysokoškolského vzdělání na právnické fakultě vysoké
školy se sídlem v bývalé ČSFR ve smyslu § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996
Sb., o advokacii (a obdobně ve smyslu notářského řádu). Občanský soudní řád
však užívá termínu “právnické vzdělání” což je širší pojem než pojem
“vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě”.
Podle ustanovení § 241 odst. 1 o.s.ř., dovolatel musí být zastoupen advokátem,
jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který
za něj jedná. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto
zastoupení prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel rovněž neprokázal
(nedoložil), že by měl požadované právnické vzdělání sám.
N e j v y š š í s o u d proto dovolací řízení zastavil.
Z o d ů v o d n ě n í :
Podle ustanovení § 241 odst. 1 o.s.ř. lze upustit od požadavku na zastoupení
advokátem má-li právnické vzdělání dovolatel sám, tedy je-li vybaven stejným
právnickým vzděláním, jež zákon předpokládá (odhlédneme-li od výkonu právní
praxe a složení advokátní zkoušky) u advokáta. Tímto vzděláním se ve smyslu § 5
odst. 1 písm. b) a § 61 zákona č. 85/1996 Sb., rozumí právě vysokoškolské
vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice
nebo vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se
sídlem na území ČSFR nebo jejích právních předchůdců. Výklad konstantně
podávaný Nejvyšším soudem je jednotný i potud, že podmínku právnického vzdělání
podle § 241 odst. 1 o.s.ř. splňuje též dovolatel s nostrifikovaným zahraničním
vysokoškolským právnickým vzděláním. Ukončené studium na fakultě veřejné
bezpečnosti Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti však podmínku
vysokoškolského právnického vzdělání a tudíž ani předpoklad právnického
vzdělání dovolatele ve smyslu § 241 odst. 1 o.s.ř. nesplňuje (srov. též
stanovisko pléna Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. ledna 1995, Plsn 1/95,
uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 5, ročník 1995, pod
číslem 30, jakož i nález pléna Ústavního soudu ČR ze dne 13. září 1995, sp. zn.
Pl. ÚS 7/95, uveřejněný pod č. 225/1995 Sb.).
Lze proto uzavřít, že dovolatel nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač
byl o procesních následcích nesplnění této podmínky poučen.
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající
se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání vydání rozhodnutí ve věci samé (§
241 odst. 1 o.s.ř.) a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu
soudu prvního stupně nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2
a § 243c o.s.ř. zastavil. Vzhledem k tomu, že pro nedostatek podmínky povinného
zastoupení se dovolací soud nemohl zabývat věcnou správností napadeného
rozhodnutí, nepřicházel v úvahu ani dovolatelem navržený (ve vazbě na argumenty
snesené jím co do výkladu ustanovení § 47 odst. 2 o.s.ř.) postup podle § 109
o.s.ř.
________________________________
1) Srov. též Ústavní soud České republiky : Sbírka nálezů a usnesení - svazek
11, vydání 1., Praha, C.H. Beck 1999, unesení Ústavního soudu ze dne 31.8.
1998, sp. zn. IV. ÚS 313/98, str. 371 - 373. .