20 Cdo 1672/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné nezl. L. V., zastoupené opatrovníkem Okresním úřadem v H., proti povinnému Ing. J. V., srážkami ze mzdy, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. E 1317/97, o dovolání matky oprávněné, MUDr. L. V., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. března 2000, č. j. 21 Co 238/99-218, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti shora označenému usnesení, jímž krajský soud potvrdil usnesení ze dne 6. října 1999, č. j. E 1317/97-167 (kterým okresní soud ustanovil oprávněné opatrovníka pro řízení - Okresní úřad v H.) podala matka oprávněné dovolání.
Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 27. března 2000, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále jen „o. s. ř.\").
Protože z obsahu spisu nevyplývalo, že by dovolatelka byla v dovolacím řízení zákonem stanoveným způsobem zastoupena, případně že by byla právnicky vzdělána, Nejvyšší soud ji usnesením z 27. února 2001, doručeným nejpozději 22. března téhož roku, vyzval, aby ve lhůtě dvaceti dnů od jeho doručení doložila plnou moc udělenou advokátovi, osvědčující její zastoupení, a poučil ji, že jinak řízení zastaví. Dovolatelka však - ani poté, co okresní soud usnesením z 22. května 2001, č. j. E 1317/97-302, nevyhověl její žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů podle § 30 o. s. ř. (krajský soud toto rozhodnutí usnesením z 23. července 2001, č. j. 20 Co 320/2001-309, pravomocným dne 22. srpna 2001, potvrdil) - vytčený nedostatek neodstranila.
Podle ustanovení § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení § 241 odst. 2 věty druhé o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Protože povinné zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c o. s. ř. zastavil.
Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné a povinnému však prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. listopadu 2001
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.
předseda senátu