20 Cdo 1692/2018-363
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny
a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v
exekuční věci oprávněné České republiky – Městský soud v Praze, identifikační
číslo osoby 00215660, se sídlem v Praze 2, Spálená č. 2, proti povinnému A. Ž.,
P., zastoupenému JUDr. Martinem Smrkovským, advokátem se sídlem v Praze 3,
Lucemburská č. 1599/13, pro 65 574,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního
soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 35 EXE 2371/2014, o dovolání povinného proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. prosince 2017, č. j. 21 Co
446/2017-318, t a k t o:
Dovolání povinného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
7. prosince 2017, č. j. 21 Co 446/2017-318, podle ustanovení § 243c odst. 1
věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30.
září 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje
obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř.,
když především neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění
předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení dovolacího důvodu způsobem
uvedeným v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné
proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí,
jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního
práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací
praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že
rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle
ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných
náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém
rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel
spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se
dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle § 241a odst. 3 se důvod dovolání
vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za
nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Dovolatel spatřuje přípustnost dovolání v tom, že se odvolací soud nezabýval
všemi skutečnostmi relevantními pro rozhodnutí o zastavení exekuce, zejména pak
majetkovou situací povinného, z níž podle názoru povinného vyplývá, že ani v
budoucnu nebude schopen v daném exekučním řízení exekvovanou pohledávku byť i
jen částečně uspokojit. Tato argumentace povinného však přípustnost dovolání
založit nemůže, neboť jde o nepřípustné uplatnění nové skutečnosti, ke které
nelze v dovolacím řízení přihlížet (§ 241a odst. 6 o. s. ř.). Dovolatel proto
výše uvedenému požadavku na vymezení přípustnosti dovolání a dovolacího důvodu
nedostál, a dovolací soud proto jeho dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a
násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. 6. 2018
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu