20 Cdo 1711/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v
exekuční věci oprávněné E., spol. s r.o., zastoupené advokátem, proti povinnému
Ing. M. C., zastoupenému advokátem, pro 88 372,- Kč s příslušenstvím, vedené u
Městského soudu v Brně pod sp. zn. 69 Nc 6618/2003, o dovolání povinného proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2006, č. j. 20 Co 417/2005-23,
Dovolání se odmítá.
Shora označeným usnesením krajský soud „změnil“ ve výroku I. usnesení městského
soudu ze dne 16. 3. 2004, č. j. 69 Nc 6618/2003-7, ve znění opravného usnesení
tohoto soudu ze dne 9. 3. 2006, č. j. 69 Nc 6618/2003-19 (jímž městský soud
nařídil podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 5. 1999, sp. zn.
18 C 106/99, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 88 372,- Kč s úrokem z
prodlení ve výši 0,1 % denně od 8. 7. 1997 do zaplacení a pro náklady
nalézacího řízení ve výši 14 196,- Kč, exekuci na majetek povinného), tak, že
tuto exekuci nařídil podle vykonatelného výpisu ze seznamu přihlášených
pohledávek v konkursním řízení, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn.
59 K 2/99 ze dne 29. 7. 2003, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu
3 ze dne 25. 5. 1999, sp. zn. 18 C 106/99. Ve výroku II. a III. rozhodnutí
městského soudu potvrdil. Odvolací soud došel k závěru, že oprávněná předložila
vedle exekučního titulu (citovaného rozsudku obvodního soudu) též notářsky
ověřenou kopii výpisu ze seznamu přihlášených pohledávek, dále kopii usnesení
konkursního soudu č. j. 59 K 2/99 ze dne 14. 3. 2001 a usnesení Městského soudu
ze dne 11. 5. 2001, jímž byl po splnění rozvrhového usnesení zrušen konkurs na
majetek povinného. Seznam přihlášek, který má povahu veřejné listiny, je podle
§ 45 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění ke dni
11. 5. 2001, řádným exekučním titulem, neboť rozvrhové usnesení nabylo právní
moci, úpadce tuto pohledávku nepopřel a tato byla uspokojena do výše 2,685103 %
z částky 54 279,66 Kč, tedy ve výši 2 438,37 Kč. Z návrhu oprávněné je patrné,
že tuto uspokojenou část odečetla od celkové pohledávky podle exekučního
titulu. Námitka povinného, že dosud tento exekuční titul neobdržel, není
relevantní (rozsudek obvodního soudu byl vyhlášen dne 25. 5. 1999, tedy pět dní
poté, co byl prohlášen konkurz na majetek povinného), neboť v konkursním řízení
lze přihlásit též nevykonatelnou pohledávku - rozhodující je skutečnost, že
pohledávka byla v konkursním řízení zjištěna, uznána, zařazena do druhé třídy a
částečně uspokojena z rozvrhu zpeněženého majetku z podstaty. Po právní moci
rozvrhového usnesení lze exekucí vymoci i zbývající část pohledávky zjištěné v
konkursním řízení ve výši 90 801,10 Kč.
V dovolání povinný namítá, že Obvodní soud pro Prahu 3, který vydal rozsudek,
na základě něhož byla exekuce také nařízena, měl řízení ve věci přerušit, neboť
pět dní před vyhlášením rozsudku (tj. 20. 5. 1999) byl na majetek povinného
prohlášen konkurs. V rámci konkursního řízení byla tak zjištěna, uznána a
uspokojena pohledávka zcela totožná s exekučním titulem. Navrhl, aby dovolací
soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil.
Oprávněná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že je považuje za nedůvodné a v
podstatě se ztotožnila se závěry odvolacího soudu. Navrhla, aby dovolací soud
dovolání odmítl.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná
rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. - jež podle § 238a odst. 2
o. s. ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné
věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. a § 130 zákona
č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o
změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001
Sb.“) - je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu (a takovým
usnesením - ve vztahu k usnesení soudu prvního stupně s ohledem na jejich
obsahový vztah - usnesení odvolacího soudu je, odvolací soud jen v souladu s
návrhem oprávněné nařídil exekuci také na základě výpisu ze seznamu přihlášek),
jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud
k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní
význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní
otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která
je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji
v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Z toho, že přípustnost
dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním
významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací
přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního
významu. Dovolacím důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání podle § 237
odst. 1 písm. c) o. s. ř. je tudíž pouze důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.
s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení
věci.
Dovolatel prostřednictvím důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
zpochybnil vykonatelnost rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 5.
1999, sp. zn. 18 C 106/99, který byl vyhlášen i přesto, že na majetek povinného
byl prohlášen konkurs.
Podle § 242 odst. 3, věty první, o. s. ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu
přezkoumat jen z důvodů v dovolání uplatněných. Uvedená vázanost dovolacím
důvodem a jeho obsahovým vymezením se projeví v tom, že dovolací soud je
oprávněn podrobit přezkumu odvolacím soudem přijaté řešení určité právní otázky
(právní závěr týkající se dané otázky, shledá-li ji ve smyslu § 237 odst. 1
písm. c/ o. s. ř. zásadně právně významnou) pouze za předpokladu, že dovolatel
toto řešení v dovolání alespoň zpochybnil. Přezkumu naopak podrobit nesmí
dovoláním nenapadený (a pro rozhodnutí o odvolání významný) právní závěr o
vykonatelnosti seznamu přihlášek (výpisu ze seznamu přihlášek), pokud dovolatel
projevil vůli přezkoumat závěr odvolacího soudu jen ve vztahu k vykonatelnosti
rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 5. 1999, sp. zn. 18 C 106/99.
Jestliže odvolací soud své potvrzující rozhodnutí založil současně na dvou na
sobě nezávislých právních důvodech (vykonatelnosti obou exekučních titulů), pak
sama okolnost, že jeden z nich by – při závěru o přípustnosti dovolání ve
smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. – obstát nemusel, nemůže mít na
správnost tohoto závěru vliv, obstojí-li důvod druhý; to platí i tehdy, obstojí-
li druhý důvod proto, že jeho správnost nemohla být vůbec dovolacímu přezkumu
podrobena, jelikož nebyl dovoláním dotčen. V takovém případě není ani zapotřebí
se správností důvodu, jenž naopak dovoláním napaden byl, zabývat (a to ani z
pohledu jeho zásadního významu po stránce právní), neboť ani nesprávnost tohoto
důvodu nemůže pro dovolatele přivodit příznivější rozhodnutí ve věci (srov.
např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 815/2004). V
souzené věci to znamená, že ani případná nevykonatelnost rozsudku Obvodního
soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 5. 1999, sp. zn. 18 C 106/99 (který rozhodl ve
věci a doručoval rozhodnutí povinnému poté, co byl na majetek povinného
prohlášen konkurs) nemůže přivodit pro povinného příznivější rozhodnutí ve
věci, neboť táž pohledávka je vymáhána i na základě výpisu ze seznamu
přihlášek, jehož vykonatelnost dovolatel nezpochybnil.
Pro úplnost dovolací soud dodává, že nevykonatelnost titulu je důvodem pro
zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř.; důvodem pro zastavení
exekuce je i postupné vymáhání téže pohledávky na základě různých exekučních
titulů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2001, sp. zn. 29 Cdo
2780/2000 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, sešit 6,
ročník 2002, pod č. 39).
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení
občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle § 243b odst. 5, věty první, a
§ 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§
88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. dubna 2009
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu