Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 1737/2008

ze dne 2008-08-06
ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.1737.2008.1

20 Cdo 1737/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Petra Šabaty ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného E. W., proti povinnému J. B., pro částku 14.300,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 51 E 18/2006, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 30. 11. 2007, č. j. 9 Co 61/2007-35, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 1. 12. 2006, č. j. 51 E 18/2006-28, kterým okresní soud zastavil výkon rozhodnutí (svého vykonatelného platebního rozkazu z 23. 5. 2003, č. j. 9 C 136/2003-4), podal oprávněný dovolání.

Jelikož dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení (spočívající v absenci náležitostí dovolání podle § 241a odst. 1 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „o.s.ř.“/) a nebylo ani sepsáno advokátem, soud oprávněného usnesením z 28. 2. 2008, č. j. 51 E 18/2006-40, doručeným mu 20. 3. téhož roku, vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení nedostatky podání odstranil a zvolil si zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Zároveň ho poučil, že nevyhoví-li výzvě, dovolání bude odmítnuto (správně dovolací řízení bude zastaveno). Dovolatel však vytčené nedostatky neodstranil.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 o.s.ř. plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o.s.ř. zastavil.

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno; oprávněné však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. srpna 2008

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu