Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 1750/2005

ze dne 2005-10-20
ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1750.2005.1

20 Cdo 1750/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Vladimíra Kurky a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Lidového bytového družstva P., proti povinným 1) Z. F., 2) A. F., vyklizením, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 26 E 33/2004, o dovolání povinných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. března 2005, č. j. 16 Co 50/2005-38, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž městský soud potvrdil usnesení z 2. září 2004, č. j. 26 E 33/2004-20 (kterým obvodní soud nařídil výkon rozhodnutí), podali povinní dovolání.

Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinní byli právnicky vzděláni, soud je usnesením z 24. června 2005, doručeným jim 1. července téhož roku, vyzval, aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení zvolili zástupcem advokáta a zároveň je poučil, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Dovolatelé však vytčený nedostatek neodstranili.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“) plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.

Dovolatelé z procesního hlediska zavinili, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněnému však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. října 2005

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.

předseda senátu