Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 1828/2000

ze dne 2000-08-17
ECLI:CZ:NS:2000:20.CDO.1828.2000.1

20 Cdo 1828/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Z. H.,

správce konkursní podstaty úpadce D., v. d., p., t., k. - v likvidaci,

družstva, proti žalované D. K., správkyni konkursní podstaty úpadce U. spol. s

r.o., o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 4 C

371/97, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4.

února 1998, č.j. 19 Co 584/97 - 51, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího

řízení částku 1.650,- Kč, do tří dnů od právní moc tohoto usnesení, k rukám

zástupce žalobce.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. února 1998, č.j. 19 Co 584/97-51,

zastavil - poukazuje na § 43 odst. 2 a § 211 občanského soudního řádu (dále též

jen „o. s. ř.\") - řízení o odvolání žalované U. spol. s r.o. proti rozsudku

ze dne 25. června 1997, č.j. 4 C 371/97-14, jímž Okresní soud ve Vyškově určil,

že vlastníkem ve výroku specifikovaných nemovitostí, zapsaných v katastru

nemovitostí u Katastrálního úřadu ve Vyškově pro katastrální území S. u B., je

žalobce. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání nebylo ani přes výzvu soudu

odvolatelkou řádně doplněno, neboť neobsahuje důvody nesprávnosti rozhodnutí

nebo postupu soudu, ani návrh, jak má soud rozhodnout.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala správkyně konkursní podstaty

úpadce U. spol. s r.o., včasné dovolání (č.l. 60-61), jež posléze, podáním

došlým soudu dne 15. července 1998 (č.l. 85-86), vzala v plném rozsahu zpět.

Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb., o

konkursu a vyrovnání v rozhodném znění, tj. ve znění zákonů č. 122/1993 Sb.,

č. 42/1994 Sb., č. 74/1994 Sb., č. 117/1994 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 224/1994

Sb., č. 84/1995 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 151/1997 Sb. (dále též jen „zákon\"),

řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo

které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se

přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě

škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s

výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20), lze

v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a

správce se stává účastníkem řízení místo úpadce; úpadce může návrh na

pokračování v řízení podat jen tehdy, nepodá-li jej správce ve lhůtě určené mu

soudem, přičemž v tomto případě úpadce zůstává účastníkem řízení.

Jak je patrno z obsahu spisu, na majetek žalované U. spol. s. r.o. byl

v průběhu řízení (dne 23. ledna 1998) prohlášen konkurs (srov. usnesení

Krajského obchodního soudu v Brně, č.j. 28 K 235/95-64, na č.l. 54 spisu).

Řízení o určení vlastnictví k nemovitostem je řízením o nárocích, jež

se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty; současně jde o řízení, v

němž lze na návrh příslušného subjektu pokračovat. Dokud ovšem není

podán návrh na pokračování v řízení, jsou všechny úkony účastníků a soudu

neúčinné. Návrh na pokračování v řízení vznesl původní žalobce (D., v. d., p.,

t., k. - v likvidaci, družstvo) podáním ze dne 29. dubna 1999, došlým

Nejvyššímu soudu 30. dubna 1999 (č.l. 103).

Poté byl konkurs prohlášen i na majetek původního žalobce (usnesením Krajského

obchodního soudu v Brně ze dne 12. května 1999, č.j. 39 K 40/98-167) a řízení

se opět přerušilo; správce konkursní podstaty žalobce však podáním ze dne 4.

června 1999, došlým Nejvyššímu soudu 7. června 1999, opět navrhl, aby v řízení

bylo pokračováno.

Nejvyšší soud proto dovolací řízení, v němž za této situace bylo možné

pokračovat, v důsledku dispozitivního úkonu dovolatelky podle § 243b odst. 4,

věty druhé, o. s. ř. zastavil.

Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo

zastaveno, takže žalobci vzniklo ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty

první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř. právo na náhradu účelně

vynaložených nákladů dovolacího řízení. Tyto náklady sestávají z odměny ve výši

jednoho a půl úkonu právní služby (celým úkonem je tu převzetí a příprava

zastoupení v dovolacím řízení a polovinou úkonu návrh na pokračování v řízení o

dovolání proti rozhodnutí, jež není rozhodnutím o věci samé), to jest z částky

1.500,- Kč (§7, § 9 odst. 1 a 3 a § 11 odst. 1 písm. a/, odst. 2 písm. c/ a

odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za

poskytování právních služeb - advokátního tarifu - ve znění pozdějších

předpisů) a ze dvou režijních paušálů po 75 Kč (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky).

Částku 1.650,- Kč také Nejvyšší soud žalobci k tíži dovolatelky přiznal. Návrh

na pokračování v řízení a jemu předcházející převzetí a příprava zastoupení je

účelně vynaloženým nákladem žalobce přesto, že oba úkony byly učiněny až poté,

co dovolatelka vzala dovolání zpět; bez návrhu na pokračování v řízení totiž o

tomto zpětvzetí (obdobně jako o zpětvzetí žaloby nebo o zpětvzetí odvolání) za

trvání konkursu soud nemůže rozhodnout (řízení by zůstalo přerušeno).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může

se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

V Brně 17. srpna 2000

JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová