Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 1865/2010

ze dne 2010-07-15
ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.1865.2010.1

20 Cdo 1865/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněného Dopravního podniku města Brna, a. s., se sídlem v Brně, Hlinky 151, zastoupeného Mgr. Ondřejem Adamtzem, advokátem se sídlem v Brně, Pekařská 12, proti povinnému M. T., pro 208,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 105 Nc 10539/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 9. 2009, č. j. 20 Co 1005/2008-13, takto:

Dovolání se odmítá.

Krajský soud napadeným rozhodnutím odmítl odvolání povinného proti usnesení ze dne 1. 10. 2007, č. j. 105 Nc 10539/2007-3, kterým Městský soud v Brně nařídil podle vykonatelného rozhodnutí téhož soudu ze dne 27. 9. 1999, sp. zn. 57 Ro 2749/99, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 208,- Kč a nákladů předcházejícího řízení 560,- Kč exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homolu.

Povinný napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním.

Dovolací soud posoudil věc a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009, dále jen „ o. s. ř.“ (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., podle nějž se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu /vyhlášeným/ vydaným po 1. 7. 2009 projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Z ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není přípustné dovolání proti usnesením odvolacího soudu, potvrzujícím nebo měnícím usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení o nařízení exekuce dne 3. 9 2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Na tom nic nezmění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l, věta první, o. s. ř.) a aniž se zabýval otázkou povinného zastoupení v dovolacím řízení, dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti / exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. července 2010

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu