Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 1892/2007

ze dne 2007-10-18
ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.1892.2007.1

20 Cdo 1892/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné T. O. C. R., a. s., proti povinné E. N., pro částku 16.747,- Kč, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. Nc 2868/2004, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze z 25. 8. 2005, č. j. 19 Co 229/2005-41, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud změnil usnesení z 21. 6. 2004, č. j. Nc 2868/2004-9, kterým okresní soud nařídil exekuci, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, a oprávněnou zavázal k zaplacení nákladů exekuce, podala povinná dovolání, jež směřovala výlučně proti výroku o nákladech exekuce.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládají, protože rozhodnutí o nákladech řízení (a tedy ani o nákladech exekuce) v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Dovolání není přípustné ani podle § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (kromě toho, že není měnícím ani potvrzujícím) není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10/1998 pod poř. č. 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11/1997 pod poř. č. 88).

Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), aniž dovolatelku (ostatně subjektivně nelegitimovanou) vedl k odstranění nedostatku povinného zastoupení (§ 241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.), dovolání (stejně opožděné) podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, ostatním účastníkům, jež by jinak na náhradu nákladů dovolacího řízení měli právo, tyto náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; takové procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. října 2007

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu