U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve
věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky – Okresního soudu ve Frýdku-
Místku, se sídlem ve Frýdku-Místku, Na Poříčí 3206, proti povinnému J. K., pro
7800,- Kč, srážkami ze mzdy, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp.
zn. 34 E 877/2011, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v
Ostravě ze dne 22. 12. 2011, č. j. 66 Co 1009/2011-13, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Krajský soud v záhlaví označeným rozhodnutím odmítl odvolání proti usnesení ze
dne 29. 8. 2011, č. j. 34 E 877/2011-3, kterým soud prvního stupně nařídil
podle svého usnesení ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. 1 T 120/2003, k upokojení
pohledávky oprávněné ve výši 7800,- Kč výkon rozhodnutí srážkami z důchodu,
který přísluší povinnému proti České správě sociálního zabezpečení, Praha 5,
Křížová 25.
Rozhodnutí odvolacího soudu – ač řádně poučen o jeho nepřípustnosti - napadl
povinný dovoláním.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout
pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle Části první, Čl. II Přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů,
a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu
vyhlášeným (vydaným) před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a
rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění § 243c odst.
2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2009.
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu
(vyhlášeným) vydaným po 1. 7. 2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných
ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení již ve znění
účinném od 1. 7. 2009. Z ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od
1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž
bylo rozhodnuto o odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí
(exekuce).
Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinného 22. 12.
2011, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Nejvyšší soud proto,
aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.) a aniž
zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 o. s.
ř.), dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.).
Oprávněné, která by měla na jejich náhradu právo, podle obsahu spisu v
dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že žádný z
účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§ 146 odst. 3, § 224
odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. července 2012