20 Cdo 1991/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného m. L., zastoupeného advokátem, proti povinnému J. J., prodejem movitých věcí a nemovitostí, pro 500,- Kč, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 19 E 626/2005, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. února 2006, č.j. 9 Co 778/2005-26, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Oprávněný podal dovolání proti v záhlaví citovanému usnesení, jímž krajský soud potvrdil rozhodnutí ze dne 2. 8. 2005, č. j. 19 E 626/2005-19, kterým okresní soud zamítl návrh oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem označených nemovitostí povinného, nařídil podle příkazu M. ú. L. ze dne 30. 1. 2004, č.j. 2017/2003/OS-PD/TI, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 500,- Kč a pro náklady nařízení výkonu rozhodnutí ve výši 1.571,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.
Podáním ze dne 28. 8. 2006 vzalo oprávněné město dovolání v plném rozsahu zpět.
Nejvyšší soud v důsledku tohoto dispozitivního úkonu dovolatele dovolací řízení podle § 243b odst. 5, věty druhé, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, povinnému však v tomto stadiu řízení náklady nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků (§ 243b odst. 5, věta první,§ 224 odst. 1, § 146 odst. 2, věta první, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. dubna 2007
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu