Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 2059/2011

ze dne 2011-06-29
ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.2059.2011.1

20 Cdo 2059/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY, se sídlem v Praze 3 - Vinohradech, Orlická 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, Krajská pobočka pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště Ostrava, Sokolská tř. 1/267, proti povinné L. S., pro 12.456,- Kč, srážkami z jiných příjmů, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 52 E 961/2008, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 12. 5. 2009, č. j. 9 Co 359/2009-14, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti shora označenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení z 2. 9. 2008, č. j. 52 E 961/2008-3, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí, podala povinná dovolání.

Jelikož dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení (spočívající v absenci náležitostí dovolání podle § 241a odst. 1 o. s. ř.) a nebylo ani sepsáno advokátem, soud dovolatelku usnesením z 4. 1. 2011 (na č. l. 31) doručeným jí 25. 1. téhož roku, vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení nedostatky podání odstranila a zvolila si zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Zároveň ji poučil, že nevyhoví-li výzvě, bude dovolací řízení zastaveno. Dovolatelka však vytčené nedostatky neodstranila, přestože usnesením na č. l. 29 (s právní mocí 17. 11. 2010) bylo rozhodnuto, že se její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítá.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 o. s. ř. plyne, že dovolatelka (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupena advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sama podala dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelčina zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jí dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.

Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. června 2011

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu