Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 2075/2002

ze dne 2003-09-25
ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.2075.2002.1

20 Cdo 2075/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Vladimíra Kurky a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné P. p. a. s., proti povinnému R. P., prodejem nemovitostí pro částku 58.567,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 1 E 428/2001, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. října 2001, č. j. 29 Co 544/2001-16, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 21. května 2001, č. j. 1 E 428/2001-8 (kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí), podal povinný dovolání.

Protože dovolání mělo vady bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení (není z něj patrný rozsah dovolání ani určení dovolacího důvodu) a z obsahu spisu nevyplývalo, že by dovolatel byl v dovolacím řízení zákonem stanoveným způsobem zastoupen, případně že by byl právnicky vzdělán, okresní soud jej usnesením z 28. března 2002, doručeným mu 2. července téhož roku, vyzval, aby si ve lhůtě 10-ti dnů od jeho doručení zvolil advokáta, který by v téže lhůtě sepsal řádné dovolání, a poučil jej, že jinak Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Nato povinný 15. července 2002 soudu prvního stupně pouze doručil plnou moc advokáta a požádal o „prodloužení termínu k podání řádného dovolání“, avšak výzvě, aby dovolání bylo advokátem též sepsáno (kterýžto požadavek by byl splněn i pouhým sdělením advokáta, že se s již podaným dovoláním ztotožňuje) – a to ani ve lhůtě prodloužené usnesením okresního soudu – nevyhověl.

Podle ustanovení § 241 odst. 1 věty první občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Podle ustanovení § 241 odst. 2 o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné však prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. září 2003

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu