20 Cdo 2100/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného B. K. proti povinné C. I. s.r.o., pro částku 50.000,- Kč s příslušenstvím prodejem nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. E 6572/2001, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. prosince 2004, č. j. 10 Co 931/2004-35, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 19. prosince 2003, č. j. E 6572/2001-17 (kterým okresní soud zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí), podal oprávněný dovolání.
Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud jej usnesením z 25. března 2005, doručeným mu 6. 4. téhož roku vyzval, aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení zvolil zástupcem advokáta a zároveň ho poučil, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Na výzvu soudu reagoval dovolatel podáním z 11. 4. 2005, v němž žádá o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Usnesením z 31. 5. 2005, č. j. 31 E 6572/2001-58, pravomocným 23. 6. téhož roku, však okresní soud oprávněnému osvobození od soudních poplatků nepřiznal a jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl. Po opětovné žádosti oprávněného mu soud usnesením z 28. 6. 2005, č. j. 31 E 6572/2001-61, lhůtu ke zvolení zástupce - advokáta prodloužil, dovolatel však ani poté vytčený nedostatek neodstranil.
Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“) plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, povinné však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. října 2005
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.
předseda senátu