20 Cdo 2133/2016 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v právní věci žalobce M. K., M. B., proti žalované České pojišťovně a. s., se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, identifikační číslo osoby 45272956, o vyloučení věcí z exekuce, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 6 C 82/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 22. ledna 2016, č. j. 6 C 82/2015-35, a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. února 2016, č. j. 25 Co 55/2016-41, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud České republiky zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2016, č. j. 25 Co 55/2016-41, podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále „o. s. ř.“, neboť dovolatel, ač vyzván a řádně poučen o procesních důsledcích (usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 8. 4. 2016, č. j. 6 C 82/2015-46, které mu bylo doručeno dne 13. 4. 2016) neodstranil ve stanovené lhůtě nedostatek podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.). Žalobce napadl dovoláním výslovně také usnesení Okresního soudu v Trutnově (dále „soud prvního stupně“) ze dne 22. 1. 2016, č. j. 6 C 82/2015-35. Dovolání je ve smyslu ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení § 201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Není-li tak k možnému přezkoumání takového rozhodnutí vyhrazeno dovolání, občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost určitého soudu k projednání dovolání, je-li přesto proti takovému rozhodnutí podáno. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, Nejvyšší soud o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodl v rámci téže výrokové věty stejným procesním způsobem, tj. (v tomto případě) podle ustanovení § 243b a § 104 odst. 1 o. s. ř. dovolací řízení zastavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že žalobce zavinil zastavení dovolacího řízení a žalované žádné účelné náklady řízení nevznikly (§ 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a 146 odst. 2 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. května 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu