20 Cdo 2173/2000
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. Š. proti žalované O., a.s., o náhradu škody a odstupné, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 10 C 145/92, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. února 2000, č.j. 16 Co 35/2000-157, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v v Ostravě usnesením ze dne 7. února 2000, č.j. 16 Co 35/2000-157, odmítl - odkazuje na ustanovení § 204 odst. 1 a § 218 odst. 1 písm. a/ občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.\") - jako opožděné odvolání žalobce proti usnesení ze dne 15. července 1999, č.j. 10 C 145/92-128a, jímž Okresní soud ve Frýdku - Místku zastavil řízení podle § 43 odst. 2 o. s. ř.
Podáním datovaným 7. dubna 2000 (č.l. 160-161) podal žalobce proti usnesení odvolacího soudu dovolání, domáhaje se jeho zrušení.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení § 240 odst. 1 a 2 o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, je-li dovolání v této lhůtě podáno u dovolacího nebo odvolacího soudu.
Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalované dne 9. března 2000 a žalobci uložením na poště dne 7. března 2000; osobně žalobce písemnost převzal 11. března 2000 (srov. doručenky u č.l. 158 p.v.). Usnesení tedy nabylo právní moci již 9. března 2000 a ve smyslu § 57 odst. 2 o. s. ř. tak byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 10. duben 2000 (pondělí).
Dovolání podané žalobcem u soudu osobně až ve středu 12. dubna 2000 (srov. opět č.l. 160) je tedy opožděné.
Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně opatřil (zjevně nesprávně) napadené usnesení doložkou právní moci, podle které toto rozhodnutí mělo nabýt právní moci až 11. března 2000 (to jest v den, kdy je žalobce převzal), prověřil Nejvyšší soud běh lhůty k podání dovolání i se zřetelem k tomuto datu. Posledním dnem lhůty k podání dovolání proti usnesení, které nabylo právní moci 11. dubna 2000, je ovšem úterý 11. dubna 2000, takže dovolání podané žalobcem u soudu osobně ve středu 12. dubna 2000 je i tak opožděné. O tom, že dovolání dříve než 12. dubna 2000 nemohlo být podáno (ačkoliv je datováno 7. dubna 2000), svědčí i fakt, že dovolání je opatřeno ověřovací doložkou notářky JUDr. J. Š., potvrzující, že dovolatel před touto notářkou listinu (dovolání) vlastnoručně podepsal právě dne 12. dubna 2000 (srov. č.l. 161 p.v.).
Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) odmítl jako opožděné.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, u žalované však žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty první (per analogiam), § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. září 2000
JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová