20 Cdo 2226/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Č.
s., a.s., proti povinným 1) R. F. a 2) V. F., prodejem nemovitostí, pro částku
613.810,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn.
48 E 798/99, o dovolání druhé povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě
ze dne 31.5.2001, č.j. 9 Co 451/2001-53, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Druhá povinná podala dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud
potvrdil usnesení, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem označených
nemovitostí.
Jelikož při podání dovolání nebyla zastoupena advokátem, soud prvního stupně ji
usnesením ze dne 2.11.2001, č.j. 48 E 798/99-66, doručeným dne 27.11.2001,
vyzval, aby ve lhůtě třiceti dnů si jakožto zástupce ustanovila advokáta, a
jeho prostřednictvím podala řádné dovolání; současně ji upozornil, že nevyhoví-
li podmínce povinného zastoupení (o níž ji poučil), bude dovolací řízení
zastaveno.
Druhá povinná na tuto výzvu odpověděla žádostí o osvobození od soudních
poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Soud prvního stupně ji
usnesením ze dne 1.3.2002, č.j. 48 E 798/99-69, jako nedůvodnou zamítl, a
odvolání proti němu odvolací soud usnesením ze dne 20.8.2002, č.j. 11 Co
366/2002-74, odmítl jako opožděné. Dovolatelce bylo toho usnesení doručeno dne
14.10.2002, a ta již žádné procesní opatření neučinila.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se
mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle
dosavadních právních předpisů (jak tomu bylo v dané věci) se projednají a
rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského
soudního řádu ve znění účinném do 1.1.2001 - dále jen „o.s.ř.“).
Podle § 241 odst. 1, 2 o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže
nemá právnické vzdělání buď on sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něho
jedná, a jím musí být dovolání i sepsáno. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám
podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby
zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním,
popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Nedostatek povinného zastoupení dovolatele ve smyslu citovaného ustanovení je
nedostatkem podmínky řízení, jenž se týká účastníka řízení, a který je svou
povahou odstranitelný. Podle § 243c, § 104 odst. 2 o.s.ř. učiní soud k jeho
odstranění vhodná opatření; nezdaří-li se jej odstranit, řízení zastaví.
Jelikož splnění podmínky řízení podle § 241 odst. 1, 2 o.s.ř. dovolatelka -
navzdory takovému opatření - ani dodatečně nedoložila, Nejvyšší soud řízení o
dovolání zastavil.
Vzhledem k tomu pozbylo významu sdělení oprávněné, že v průběhu dovolacího
řízení vymáhanou pohledávku postoupil jinému.
Z obsahu spisu se i podává, že dovolání bylo nadto podáno po uplynutí lhůty
jednoho měsíce od právní moci napadeného usnesení (rozhodného výroku) stanovené
v § 240 odst. 1 o.s.ř.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst.
1 a § 146 odst. 2, věty první, o.s.ř. Oprávněné, jež by měla nárok na
jejich náhradu, však ve stadiu dovolacího řízení (dle obsahu spisu)
prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. prosince 2003
JUDr. Vladimír K u r k a , v.r. předseda senátu