20 Cdo 2241/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Č. B., zastoupeného advokátem, proti povinné M. T., zastoupené advokátkou, prodejem nemovitostí pro částku 156.000,- s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. E 451/96, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze 16. srpna 2004, č. j. 26 Co 489/2004-152, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze 17. 6. 2004, č. j. E 451/96-143, jímž okresní soud nařídil dražební jednání.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním.
Dovolání není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.
Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. v souzené věci nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno usnesení o dražební vyhlášce podle ustanovení § 336b o.s.ř., v jejich taxativních výčtech uvedeno není.
Podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. není dovolání přípustné rovněž, jelikož napadeným rozhodnutím odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení, kterým by soud prvního stupně rozhodl ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod pořadovým číslem 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, oprávněnému, jenž by jinak měl podle § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř. právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. května 2005
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu