20 Cdo 2347/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu
rozhodnutí oprávněné D. V., zastoupené advokátem, proti povinnému J. S., za
účasti manželky H. S., zastoupeným advokátem, pro 98.344,- Kč s příslušenstvím
prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. E 65/92,
o dovoláních povinného a H. S. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6.
10. 2004, č.j. 20 Co 397/2002-161, takto :
I. Dovolání se odmítají.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 9.
6. 2004, č.j. E 65/92-135, jímž Okresní soud v Rakovníku k označeným
nemovitostem (za nejvyšší podání 550.000,- Kč, na něž započetl složenou jistotu
200.000,- Kč) udělil příklep A. T., a vydražiteli stanovil lhůtu k doplacení
nejvyššího podání. Předpoklady, které ustanovení § 336k odst. 3 zákona č.
99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též
jen „o.s.ř.“), vyžaduje ke změně příklepu, nejsou podle odvolacího soudu dány;
zdůraznil, že tvrzené vlastnictví nemovitostí H. S. nemohl soud zohlednit,
neboť do zahájení dražby – ač řádně poučena dražební vyhláškou – neprokázala
uplatnění práva nepřipouštějícího dražbu (§ 336b odst. 2 písm. k/, § 336i odst.
1 o.s.ř.), a připomenul, že návrh na zastavení výkonu rozhodnutí z důvodů
nevhodnosti prováděného výkonu nebo zániku práva (splnění dluhu) před zahájením
dražebního jednání povinný nepodal.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadli povinný a H. S. dovoláními, jejichž
přípustnost opřeli o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., pokládajíce za
zásadně významnou otázku, „zda v případě uhrazení dluhu před dražebním jednáním
je provedení dražebního jednání v souladu se zákonem za situace, kdy ani jeden
z účastníků nepodá návrh na zastavení exekuce.“ Dovolatelé prosazují, že
provedení dražby poté, co dluh byl v plné výši uhrazen (poslední splátku
povinný zaplatil 29. 1. 2004), odporuje zákonu. Oprávněná zastavení výkonu
rozhodnutí po zániku vymáhaného práva před dražebním jednáním dne 9. 6. 2004
nezajistila a povinný, jemuž byla dražební vyhláška doručena náhradním
způsobem, nárok na zastavení výkonu rozhodnutí včas neuplatnil. Z uvedených
důvodů dovolatelé navrhli, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou
stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout
pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení
odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně
rozhodl ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu §
238a odst. 1 písm. e/ o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1
písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. § 238a odst. 2 o.s.ř.). Protože odvolací soud
usnesení o udělení příklepu nemůže zrušit (srov. § 336k odst. 3 o.s.ř.), je
použití ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. (pojmově) vyloučeno a
přípustnost dovolání lze vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/
o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má
ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména
tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována
rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3
o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1
písm. c/ o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce
právní, vyplývá, že dovolací přezkum se může týkat jen právních otázek, jejichž
posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a
jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí
zásadního právního významu předpokládá); dovolání lze tudíž odůvodnit toliko
ustanovením § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávným právním posouzením
věci), jímž také dovolatelé – ačkoli nepřiléhavě ohlásili důvod podle § 241a
odst. 2 písm. a/ o.s.ř. – správnost rozhodnutí odvolacího soudu poměřují.
Otázka, kterou dovolatelé nabídli k přezkumu, shora uvedené znaky
nesplňuje; odvolací soud ji vyřešil v souladu s ustálenou soudní praxí.
Řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti je rozdělen do několika
relativně samostatných fází, v nichž se řeší vymezený okruh otázek, přičemž
pravomocné rozhodnutí, jímž je ukončen určitý úsek, je předpokladem pro další
pokračování v řízení. V žádné z těchto fází – nařízení výkonu rozhodnutí,
určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, vydání dražební vyhlášky,
prodeji nemovitosti v dražbě a rozvrhu rozdělované podstaty – zákon
nepřipouští, aby se soud zabýval tím, zda povinný vymáhanou pohledávku (zcela
nebo zčásti) dobrovolně zaplatil. Je tomu tak proto, že zánik práva po vydání
exekučního titulu je důvodem zastavení výkonu rozhodnutí (§ 268 odst. 1 písm.
g/ o.s.ř.), tedy to, že povinný vymáhaný dluh s příslušenstvím dobrovolně
uhradil v průběhu řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti, lze zohlednit
pouze v řízení o zastavení (nařízeného) výkonu (zahájeného na návrh nebo i bez
návrhu, § 269 odst. 1 o.s.ř.). Není vyloučeno, aby se po zaplacení dluhu sám
oprávněný postaral o ukončení provádění výkonu; musí však podat příslušný návrh
(§ 268 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.). Jestliže výkon rozhodnutí není zastaven, je
provedení dražby v souladu se zákonem, i když byla ve skutečnosti vymáhaná
pohledávka uhrazena.
Nejsou-li dovolání přípustná podle žádného v úvahu připadajícího
ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je bez jednání (§ 243a odst.
1, věta první, o.s.ř.) odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c
o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §
243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněné, příp. dalším
účastníkům náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. května 2006
JUDr. Pavel K r b e k , v.r.
předseda senátu