20 Cdo 238/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného O. N. proti povinnému B. B., prodejem nemovitostí, pro 2.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. E 1235/98, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. května 2000, č.j. 12 Co 207/2000-32, takto :
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením odmítl - odkazuje na § 218 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.\") - odvolání povinného proti usnesení ze dne 30. prosince 1998, č.j. E 1235/98-18, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 nařídil výkon rozhodnutí (směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 2. 7. 1996, sp. zn. Sm 85/96) prodejem nemovitostí.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jež podáním ze dne 27. listopadu 2000 vzal v plném rozsahu zpět.
Nejvyšší soud proto v důsledku účinného zpětvzetí dovolání dovolací řízení podle ustanovení § 243b odst. 4 věty druhé občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2000, zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 146 odst. 2 větu první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 větu první o.s.ř. (dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněnému žádné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. května 2001
JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu