20 Cdo 2475/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné K. b., a. s., proti povinným 1) J. K., a 2) V. K., pro 499.338,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 66 E 95/2003, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2005, č.j. 20 Co 756/2004-80, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 8. 9. 2004, č.j. 66 E 95/2003-65, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 9. 2004, č.j. 66 E 95/2003-69, jímž Městský soud v Brně určil cenu nemovitostí (§ 336a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o.s.ř.“).
Rozhodnutí odvolacího soudu napadli povinní dovoláním.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. I když je přípustnost dovolání proti rozsudkům a usnesením odvolacího soudu (obecně) upravena ustanoveními § 237 až § 239 o.s.ř., ve věcech výkonu rozhodnutí jde především o úpravu vyjádřenou v § 238a odst. 1 písm. c/, d/, e/, f/ a g/, odst. 2 o.s.ř.
Tomu odpovídá, že se naopak v řízení o výkon rozhodnutí neuplatní – samostatně – ustanovení § 237 o.s.ř., jež upravuje přípustnost dovolání i proti usnesením ve věci samé, ačkoli některá rozhodnutí vydávaná v tomto řízení povahu rozhodnutí ve věci samé mají; uvedené ustanovení je použitelné toliko prostřednictvím § 238a odst. 2 o.s.ř.
Platí tedy, že proti jiným rozhodnutím vydaným v řízení o výkon rozhodnutí než vyjmenovaným v § 238a odst. 1 písm. c/ až g/ o.s.ř. dovolání přípustné není, přičemž okolnost, zda jde o rozhodnutí ve věci samé, popř. zda jsou splněny další podmínky podle § 237 odst. 1 a 3 o.s.ř. (srov. § 238a odst. 2 o.s.ř.), významná není.
Lze uzavřít, že proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil (nebo změnil) usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o ceně nemovitostí, není dovolání přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání – aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení povinných (§ 241b odst. 2 o.s.ř.) – podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. března 2006
JUDr. Pavel K r b e k , v.r.
předseda senátu